Vrácení zboží do 14 dní bez udání důvodů

V dnešní době jsou velmi aktuální otázky ohledně nakupování na e-shopech, pročež jsme se rozhodli Vám tuto oblast trochu přiblížit.

Pokud nakupujete na e-shopu jako spotřebitel, tedy člověk, který jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, dopadá na Vás speciální právní úprava občanského zákoníku, která spotřebitele chrání. Mimo jiné to obecně znamená, že se nepřihlíží k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele a v případě, že se dá smlouva vyložit více způsoby, použije se ten, který je pro spotřebitele nejpříznivější.

Surfujete na internetu, prohlížíte nejnovější módní výstřelky, dáváte zboží do košíku a souhlasíte se vším, co Vám podnikatel v procesu nakupování na e-shopu předhodí. Takto uzavřené smlouvě, u které můžete ovlivnit pouze to, jestli ji uzavřete, nebo neuzavřete se říká smlouva adhezního typu. Už jen s přihlédnutím k tomu, že obchodní podmínky prodejců většina lidí nečte a průměrný spotřebitel nemá právnické vzdělání, je potřeba spotřebitele chránit.

Téma ochrany spotřebitele by snadno vydalo na pořádně tlustou učebnici, a proto se v tomto článku budeme zabývat pouze jedním fragmentem tohoto tématu, a sice odstoupením od smlouvy. Téměř každý má povědomí o tom, že při nakupování přes internet může zboží vrátit do 14 dní bez udání důvodů, ale už si není příliš jistý tím, jak to přesně s tím vrácením zboží je. Právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu skutečně spotřebitel má, ale platí to jen pro smlouvy uzavírané distančním způsobem (kupř. po internetu, či po telefonu), smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory (kupř. zájezd s nic netušícími důchodci a předražené hrnce mediálně známé pod označením „šmejdi“) a smlouvy o spotřebitelském úvěru, které jsou upraveny ve speciálním předpise.

V případě nákupu zboží v kamenné prodejně zákon spotřebiteli právo na odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dní nedává. Odůvodnění je takové, že spotřebitel má dostatečnou možnost si zboží prohlédnout a o koupi se informovaně rozhodnout již v prodejně. Pokud však prodejce spotřebiteli poskytuje možnost vrácení zboží, výměnu zboží či podobně, činí tak nad rámec zákonem stanovené ochrany spotřebitele a jen ze své dobré vůle. Pokud je ke zboží zakoupenému v kamenné prodejně sjednán spotřebitelský úvěr, právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy není tímto dotčeno.

Z § 1820 odst. 1 zákona č. 89/2012, Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), vyplývá informační povinnost podnikatele při uzavírání distančních spotřebitelských smluv. Další informační povinnosti podnikatele vyplývají z § 1811 odst. 2 OZ a v tomto článku jim není věnována zvláštní pozornost. Je však dobré tuto povinnost zmínit například v souvislosti s náklady na dopravu v případě odstoupení od smlouvy spotřebitelem, protože bude hrát zásadní roli to, jestli podnikatel spotřebiteli v rámci obchodních podmínek sdělí údaj podle § 1820 odst. 1, písm. g) OZ, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou.

Dle § 1829 OZ má spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy. Pokud jde o kupní smlouvu, lhůta začíná běžet až ode dne převzetí zboží. V případě smlouvy, jejímž předmětem je několik druhů zboží, lhůta začíná běžet až převzetím poslední dodávky zboží a pokud jde o smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží pak ode dne převzetí první dodávky zboží.

Nutno však podotknout, že pokud prodejce v rámci své výše uvedené informační povinnosti nebyl poučen o možnosti odstoupení od smlouvy, lhůta k odstoupení od smlouvy se prodlužuje na 1 rok a 14 dní. Pokud bude však spotřebitel řádně poučen o možnosti odstoupení od smlouvy v průběhu této nové lhůty, běží nová čtrnáctidenní lhůta ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.

V případě odstoupení od smlouvy vrátí podnikatel spotřebiteli všechny peněžní prostředky, které od něho obdržel, a to včetně nákladů na dopravu. Pokud si však spotřebitel zvolil jiný způsob dopravy než ten nejlevnější prodejcem nabízený, vrátí prodejce spotřebiteli náklady na dopravu pouze do výše odpovídající nejlevnějšímu způsobu dopravu. V praxi to bude znamenat to, že pokud byla možnost osobního odběru zdarma a my jsme si nechali zboží zaslat přepravní společností, peníze zpět za tuto dopravu nedostaneme. Pokud nás však prodejce řádně neupozornil, že budeme nést náklady spojené s dopravou, jak již bylo řečeno výše, uhradí náklady prodejce. Peněžní prostředky není podnikatel povinen vrátit dřív, než spotřebitel prokáže, že zboží podnikateli odeslal, nebo než zboží podnikatel obdrží.

Zákon však stanoví i výjimky z práva na odstoupení od smlouvy, a to v ust. § 1837 OZ. Mezi tyto výjimky patří například objednávka zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu (kupř. nábytek na míru), dodávka novin, periodik, časopisů, zboží podléhající rychlé zkáze.

Zákon také pamatuje na nekalé obchodní praktiky, kdy Vám podnikatel něco pošle a v balíčku najdete dopis vyzývající k zaplacení za zboží. Toto je upraveno v § 1838 OZ jako neobjednané plnění. Dodá-li takto podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky, spotřebitel si může zboží jednoduše ponechat a nemusí podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět.

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.