Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody vůči zaměstnavateli

V následujícím článku najdete odpovědi na následující otázky:

  • Kdy je zaměstnanec povinen k náhradě škody vůči svému zaměstnavateli?
  • Proč a do jaké výše je limitována náhrada škody a v jakých případech není limitována vůbec?
  • Je zaměstnanec odpovědný za škodu i v případě např. duševní poruchy?

Úvodem

Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody je jedna z povinností k náhradě škody, kterou Zákoník práce rozlišuje. Kromě obecné povinnosti se rozlišuje i skupina tzv. zvláštních povinností k náhradě škody, kam řadíme nesplnění povinnosti k náhradě škody, schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a ztrátu svěřených věcí. Tento článek se však zabývá pouze tou nejběžnější povinností zaměstnance k náhradě škody, a to obecnou.

Kdy je zaměstnanec povinen k náhradě škody vůči svému zaměstnavateli?

Obecnou povinnost k náhradě škody stanoví Zákoník práce v ust. § 250. Zaměstnanec, který způsobil porušením svých povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním škodu, je povinen tuto škodu svému zaměstnavateli nahradit. K tomu, aby došlo ke vzniku obecné povinnosti, tedy musí:

  • vzniknout škoda na straně zaměstnavatele,
  • dojít k porušení zaměstnancových povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
  • existovat příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vzniklou škodou,
  • existovat zavinění.[1]

V případě naplnění a prokázání všech znaků je zaměstnanec povinen k náhradě škody. Nejtěžší bude prokázat právě zavinění. Zavinění musí prokazovat vždy zaměstnavatel a nikoliv sám zaměstnanec. Pokud tedy zaměstnanci nebude prokázáno zavinění škody a to alespoň z nedbalosti, nebude povinen k náhradě škody.[2]

Typickým příkladem kdy zaměstnanec je povinen nahradit škodu, může být např. situace, kdy řidič nákladního vozidla svým hazardním řízením (ať už porušováním dopravních předpisů či řízením v opilosti) nabourá dané vozidlo a způsobí na něm škodu.

Proč a do jaké výše je limitována náhrada škody a v jakých případech není limitována vůbec?

Když už tedy nastane situace, že je zaměstnanec povinen k náhradě škody, tj. byly naplněny všechny zákonné předpoklady, je výše náhrady v některých případech limitovaná, a to v závislosti na zavinění zaměstnance. Zavinění může být buď ve formě nedbalosti, nebo úmyslu.[3]

Jestliže zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti, je povinen nahradit škodu, avšak maximálně do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku. Smyslem této limitace je zabránit, aby nedošlo k neúměrnému finančnímu zatížení zaměstnance tak, že by nebyl schopen plnit základní životní potřeby sebe a své rodiny. Jedná se tak o projev ochrany zaměstnance jako slabší strany v pracovněprávním vztahu.[4]

Pokud však je škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem návykových látek, tak se výše uvedený stanovený limit neuplatní a zaměstnanec bude v takovém případě hradit škodu v plné výši. V případě úmyslného způsobení škody je kromě neuplatnění limitu zaměstnanec povinen ještě k náhradě ušlého zisku.[5]

Je zaměstnanec odpovědný za škodu i v případě např. duševní poruchy?

Na tuto otázku nabízí odpověď ust. § 261 Zákoníku práce. Zaměstnanec je povinen nahradit škodu pouze tehdy, pokud je při své duševní poruše stále schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Je nerozhodné, zda se jedná o duševní poruchu trvalou nebo přechodnou, anebo byl zaměstnanec z důvodu této duševní poruchy omezen ve svéprávnosti. Posuzuje se pouze skutečný stav zaměstnance v době způsobení škody.[6] Je to tedy vždy na posouzení individuálních okolností každého případu, zda je či není zaměstnanec odpovědný k náhradě škody. Nelze tedy jednostranně konstatovat, že osoby trpící duševní poruchou nejsou nikdy odpovědné, resp. povinné k náhradě škody, kterou způsobí.

Závěrem

Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody je základním nástrojem, který zaměstnavatel užívá k tomu, aby mu byla škoda, kterou zaměstnanec způsobil určitým způsobem a do určité výše, kompenzována, a to v závislosti na různých faktorech. I když zaměstnanci Zákoník práce při náhradě škody poskytuje určitou ochranu, poskytuje mu ji pouze tehdy, kdy škoda není způsobená úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek.

V opačných případech je zaměstnanec tvrdě sankcionován při porušování svých pracovních povinností. Zákoník práce tedy motivuje zaměstnance, aby se vyhnul pokud možno jakékoliv škodě, což je však v souladu se základní povinností každého zaměstnance, a to, aby si každý počínal při svém jednání tak, aby ke škodě, nemajetkové újmě nebo bezdůvodnému obohacení vůbec nedošlo.

Ondřej Mráček, právní praktikant


[1] § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

[2] KOCOUREK, Jiří, DOBŘICHOVSKÝ, Tomáš. Pracovní právo v praxi. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 259. 

[3] § 15 a § 16 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[4] VALENTOVÁ, Klára a kol. Zákoník práce: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 787

[5] § 257 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

[6] VALENTOVÁ, Klára a kol. Zákoník práce: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 791. 

Přečtěte si také

Exekuční návrh aneb Jak správně vymáhat svou pohledávku po skončení nalézacího řízení

Dostali jste se do situace, kdy dlužník ani po pravomocném rozhodnutí nehodlá splnit nebo se úmyslně vyhýbá splnění povinnosti uložené soudem? V takovém případě je možné na dlužníka podat exekuční návrh, na jehož základě bude zahájeno exekuční řízení. V tomto článku naleznete, jak správně podat exekuční návrh a co vše musí být jeho obsahem.

Rozdíl mezi zaměstnaneckou kartou a modrou kartou

Chcete si vyřídit povolení za účelem zaměstnání a nevíte, jaké přesně zvolit? Narazili jste na pojem „zaměstnanecká karta“ nebo „modrá karta“ a nejsou Vám jasné jejich rozdíly, výhody či nevýhody? Přehled jednotlivých rozdílů mezi zaměstnaneckou a modrou kartou se pokusím nastínit v tomto článku.

Jak správně podat přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení

Sdělil vám dlužník, že vám nemusí vracet peníze, které jste mu půjčili, protože je v osobním bankrotu neboli oddlužení? Jak v takovém případě správně uplatnit vaši pohledávku? Na tyto a jiné otázky najdete odpovědi v následujícím článku, který se věnuje tomu, jak správně podat přihlášku pohledávky a na co si dát pozor.

Jak vyřešit (již) nechtěné spoluvlastnictví k nemovitosti?

Jste spoluvlastníkem a už jím nechcete být? Chtěli byste společnou nemovitost rozdělit, nebo si ji nechat celou a vypořádat ostatní spoluvlastníky? Nebo byste prostě chtěli spoluvlastnictví za přiměřenou náhradu opustit? Poradíme Vám, jak na to.