Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Hlavní problém dosavadního stavebního zákona je jeho nejednotnost, složitost a roztříštěnost. Nový zákon cílí na to, aby občané již nemuseli čekat věčnost na výstavbu domů, kvůli zdlouhavému rozhodování stavebního úřadu. Zákon by měl přinést celkové zefektivnění a tím i urychlení povolování výstavby, jelikož nastavil spoustu nových lhůt, které dosud chyběly. Například stavební povolení na rodinné domy, by mělo být vyřízeno zásadně do 30 dnů.

Dále zákon zavádí i nové mechanismy pro dodržování daných lhůt. Dodržování lhůt ze stran stavebních úřadů pomůže zajistit tzv. fikce souhlasu, která stanoví, že pokud se dotčený orgán nevyjádří v určené lhůtě, bude presumován jeho souhlas bez jakýchkoliv výhrad a připomínek.

Zákon také zavádí nové společné řízení před jedním úřadem namísto současného územního a stavebního a případně dalších zvláštních postupů. Některé z dosud samotných povolení a stanovisek se spojí s rozhodováním o povolení stavby, čímž by opět mělo dojít ke zrychlení a zjednodušení celého řízení pro žadatele, jelikož nebude muset sám obcházet jednotlivé úřady. Nicméně například stanovisko hasičského záchranného sboru nadále zůstává mimo a žadatel si o něj musí zažádat zvlášť.

Nový stavební zákon se zaměřuje i na problematiku tzv. černých staveb. Nově by náklady na bourání nepovolených staveb měl převzít od obcí stát, a to by mělo zabránit častému dodatečnému povolování staveb na černo, které byly vědomě stavěny v rozporu se zákonem, a nikoli v dobré víře.

Dále podle zákona dojde k převedení stavebních úřadů pod stát. Tato změna například pomůže vyřešit ty situace, kdy byl dosud na nějakém obecním úřadě pouze jeden úředník. Pokud byl tento úředník nemocný, tak se úřad musel dočasně zavřít a žadatel si musel počkat, než se úředník vyléčí. Tím, že vznikne čistě státní správa této oblasti, tak daný úředník bude případně zastupitelný jiným.

Celkový počet stavebních úřadů by měl být zredukován, což by však nemělo mít na žadatele zásadní dopad, jelikož se žádosti nově budou podávat elektronicky namísto papírových žádostí. Cílem je úplná digitalizace stavební agendy. Pro veškerou komunikaci s úřadem se bude používat Portál stavebníka. Pro stavebníka to bude výhodné v tom, že se bude moci kdykoliv na svém počítači podívat, v jaké fázi se zrovna nachází vyřizování jeho žádosti.

Bude zavedena jednotná soustava úřadů, kde na samém vrchu bude stát Nejvyšší stavební úřad, jenž bude mít sídlo v Ostravě. Tato systémová změna má vést k jednotnosti a předvídatelnosti výkladu stavebních předpisů, a také má vyřešit významnou problematiku české stavební praxe, a to systémovou podjatost.

Jak úspěšný bude nový stavební zákon, ukáže jen čas. Ale pokud jste se Vy ocitli v obtížné situaci týkající se nemovitostí nebo bydlení již dnes, neváhejte se obrátit na naši kancelář. Vaše problémy spolehlivě vyřešíme.

Zdroje:

Natálie Kořínková
Autorem článku je

Natálie Kořínková

Právní praktikantka

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.