Jak správně podat přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení

Sdělil vám dlužník, že vám nemusí vracet peníze, které jste mu půjčili, protože je v osobním bankrotu neboli oddlužení? Jak v takovém případě správně uplatnit vaši pohledávku? Na tyto a jiné otázky najdete odpovědi v následujícím článku, který se věnuje tomu, jak správně podat přihlášku pohledávky a na co si dát pozor.

Co je to insolvenční řízení

Insolvenční řízení řeší případy, kdy dlužník dluží zároveň více věřitelům a své závazky není schopen po určitou dobu plnit. Účelem insolvenčního řízení je tedy vymáhat pohledávky všech věřitelů hromadně, a to tak, aby žádný z věřitelů nebyl zvýhodněn. Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Insolvenční zákon“).

Zjistíte-li tedy, že dlužník má zahájené insolvenční řízení, je dle ust. § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona přihlášení pohledávky v podstatě jediným možným způsobem, jak zajistit, že pohledávka, kterou máte vůči dlužníkovi, bude splácena. Vaši pohledávku díky zahájenému insolvenčnímu řízení totiž nelze uplatnit žalobou, pokud je možné ji uplatnit přihláškou.[1]

Kde přihlášku pohledávky najít a do kdy ji podat

Přihláška pohledávky se podává na standardizovaném formuláři, který lze najít na stránkách https://insolvence.justice.cz/ a který má své zákonem stanovené náležitosti. Zahájená a probíhající insolvenční řízení pak lze najít v insolvenčním rejstříku na stránce https://isir.justice.cz/isir/.

Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný pro každého. Dlužníka jako fyzickou osobu v insolvenčním rejstříku můžete dohledat podle jména a příjmení, rodného čísla, případně spisové značky insolvenčního řízení. Právnické osoby pak lze dohledat podle názvu firmy, jejich identifikačního čísla (IČO) nebo opět podle spisové značky insolvenčního řízení.

Přihláška pohledávky se podává k insolvenčnímu soudu, který vede dané insolvenční řízení dlužníka. Přihlášku lze podat od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku. Tato lhůta obvykle činí 2 měsíce od rozhodnutí o úpadku. K přihláškám podaným po této lhůtě se nepřihlíží, nejde-li o výjimky uvedené v ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona.

Přihlásit tak lze pohledávky:

  • splatné, nesplatné nebo vázané na podmínku,
  • uplatněné u soudu, vykonatelné,
  • vymáhané výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Jaké náležitosti přihláška obsahuje

Přihláška pohledávky se podává písemně a musí kromě obecných náležitostí podání[2] obsahovat i důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Přihlášku pohledávky lze podat osobně na soudu, poštou či elektronicky.

Přihláška pohledávky tedy musí obsahovat:

  • označení soudu a spisovou značku insolvenčního řízení,
  • identifikaci dlužníka,
  • identifikaci věřitele vč. případného právního zástupce,
  • výši pohledávky,
  • důvod vzniku pohledávky,
  • popsání skutečností, které jsou důvodem vzniku pohledávky,
  • povahu pohledávky (vykonatelnost, splatnost, podřízenost atd.),
  • podpis věřitele, případně jeho právního zástupce.

Na co si dát při podání přihlášky pozor

Podáváte-li si přihlášku pohledávky sami a nesvěříte tuto činnost do rukou odborníka, je potřeba při jejím sepisování a následném podání dát pozor na několik věcí. Níže je uvedeno několik tipů, co si pohlídat.

Pohledávku je v přihlášce nutné vždy vyčíslit v penězích. Je-li pohledávka v cizí měně, musí být vždy přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být taktéž vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty.[3]

Ke každé přihlášce pohledávky je nutno přiložit i přílohy. Jedná se o nejrůznější listinné důkazy, které prokazují existenci pohledávky a její výši. Seznam příloh musí věřitel uvést v přihlášce. Může se jednat např. o kopie smluv mezi věřitelem a dlužníkem, směnky, výpisy, faktury, dohody atd. Přihlašuje-li věřitel pohledávku již vykonatelnou, je nutné ji doložit veřejnou listinou. V praxi se bude nejčastěji jednat o pravomocné rozhodnutí soudu či notářský zápis. Pokud bude věřitel zastoupený zástupcem, přikládá se i plná moc k zastupování.

Závěr

Podání přihlášky pohledávky se v některých případech může značně zkomplikovat. Záleží na tom, jakou pohledávku věřitel chce přihlásit, jaké k tomu má důkazy, zda se jedná o peněžitou či nepeněžitou pohledávku atd. Podání přihlášky je navíc doprovázeno spoustou důležitých a zákonem stanovených kroků. Nedodržením zákonných postupů či špatným tvrzením a prokázáním skutečností může být pohledávka nakonec odmítnuta soudem nebo neuznána insolvenčním správcem. Správně podaná přihláška je tedy nezbytným prvním krokem vedoucím k úspěšnému vymáhání pohledávky, a proto je dobré ji svěřit do rukou odborníka, který se o vše postará.

Potřebujete-li podat přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení a nevíte si s něčím rady, neváhejte se na nás obrátit.


[1] Ust. § 109 odst. 1 písm. a) Insolvenčního zákona.

[2] Obecné náležitosti podání upravuje ust. § 42 odst. 4 Občanského soudního řádu.

[3] Ust. § 175 Insolvenčního zákona.

Mgr. Ondřej Mráček
Autorem článku je

Mgr. Ondřej Mráček

Specialista na vymáhání pohledávek, insolvenční a exekuční právo.

Přečtěte si také

Exekuční návrh aneb Jak správně vymáhat svou pohledávku po skončení nalézacího řízení

Dostali jste se do situace, kdy dlužník ani po pravomocném rozhodnutí nehodlá splnit nebo se úmyslně vyhýbá splnění povinnosti uložené soudem? V takovém případě je možné na dlužníka podat exekuční návrh, na jehož základě bude zahájeno exekuční řízení. V tomto článku naleznete, jak správně podat exekuční návrh a co vše musí být jeho obsahem.

Rozdíl mezi zaměstnaneckou kartou a modrou kartou

Chcete si vyřídit povolení za účelem zaměstnání a nevíte, jaké přesně zvolit? Narazili jste na pojem „zaměstnanecká karta“ nebo „modrá karta“ a nejsou Vám jasné jejich rozdíly, výhody či nevýhody? Přehled jednotlivých rozdílů mezi zaměstnaneckou a modrou kartou se pokusím nastínit v tomto článku.

Jak vyřešit (již) nechtěné spoluvlastnictví k nemovitosti?

Jste spoluvlastníkem a už jím nechcete být? Chtěli byste společnou nemovitost rozdělit, nebo si ji nechat celou a vypořádat ostatní spoluvlastníky? Nebo byste prostě chtěli spoluvlastnictví za přiměřenou náhradu opustit? Poradíme Vám, jak na to.