Náhrada škody po zrušení mimořádných opatření soudem

Informace pro klienty i širokou veřejnost o možnosti žádat náhradu škody po státu v souvislosti se zrušením mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR

Stalo se…

Městský soud v Praze rozsudkem dne 23. 4. 2020 zrušil jako nezákonná opatření Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen „MO“).

Co to znamená?

Dotčené osoby mohou požadovat po státu náhradu škody.

Stát je povinen nahradit jak skutečnou škodu, tak i ušlý zisk, ba dokonce i nemajetkovou újmu.

Kdo může žádat náhradu škody?

Především jsou to podnikatelé, kteří v důsledku přijatých MO

  • museli mít v období od 23. 3. 2020 do 25. 4. 2020 uzavřenou provozovnu, nebo
  • měli v tomto období omezené možnosti podnikání nebo prokazatelný úbytek příjmů.

Dále to mohou být například zaměstnavatelé, kteří v důsledku přijatých MO

  • museli ponechat zaměstnance doma, nebo
  • nepřijeli jim zahraniční zaměstnanci nebo nemohli vyslat zaměstnance na zahraniční pracovní cestu.

Další osoby, kterých se jinak dotýkala omezení v důsledku přijatých MO (zákaz svateb, cestování, sportovní a umělecké aktivity, omezení lékařské péče apod.)

U každého subjektu požadujícího náhradu škody je nutno posoudit, zda mohla mít zrušená MO vliv na případný vznik škody a zda je tedy oprávněn náhradu škody požadovat!

Co je nutno učinit pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody?

  1. dát dohromady veškeré podklady a dokumenty, ze kterých bude možno usuzovat, že vznikl nárok na náhradu škody v důsledku přijatých MO,
  2. posoudit dokumenty a případné nároky a spočítat výši škody,
  3. podat podnět Ministerstvu zdravotnictví ČR a případně žalobu, pokud by odmítlo škodu přiznat a uhradit.

Jaké jsou lhůty k uplatnění náhrady škody?

Ačkoliv je již rozsudek Městského soudu v Praze pravomocný, lze očekávat, že Ministerstvo zdravotnictví ČR proti němu podá kasační stížnost. Konečné rozhodnutí o (ne)zákonnosti MO tak vydá až Nejvyšší správní soud ČR. I když nelze předvídat, kdy bude takto rozhodnuto, je nutné do 3 let (u majetkové újmy) a do 6 měsíců (u nemajetkové újmy) od vzniku škody uplatnit škodu u Ministerstva zdravotnictví ČR – proto je nutno postupovat bez zbytečného odkladu.

Jak postupovat dále?

V současné době připravujeme podrobný a hromadný postup při vymáhání škody z důvodu nezákonných mimořádných opatření. V případě potřeby dalších informací či zodpovězení dotazů je možno volat na tel. 533 555 353, nebo napsat e-mail na adresu info@springwalk.cz.

Celý leták ke stažení zde: https://www.springwalk.cz/wp-content/uploads/2020/05/Informace-pro-klienty-ohledně-náhrady-škody-v-důsledku-zrušení-MO.pdf

Mgr. Viktor Procházka
Autorem článku je

Mgr. Viktor Procházka

  • Občanské právo
  • Nemovitosti
  • Trestní právo
Naučil jsem svého syna plavat i lyžovat, takže naučím i vaše obchodní partnery dodržovat smlouvy. A když bude třeba, závěrečnou řeč klidně i zazpívám.  

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.