Dobrovolná likvidace společnosti

Pandemie koronaviru v České republice způsobila, že spousta společností se potýká s existenciální krizí. Zákazníci platí pozdě či vůbec a nezbývají pak peníze na úhradu svých závazků. Společnosti pak zpravidla utlumí, či přímo ukončí svou podnikatelskou činnost.

V dané situaci je třeba zvážit své možnosti a jednou z nich, nutno podotknout, že velmi populární, je zrušení společnosti a nařízení její likvidace. A to přestože dříve bylo populární spíše ponechání společností ladem. To však již není případ dnešních dnů. Jelikož je v České republice nejčastěji zastoupena společnost s ručením omezeným, likvidaci právě společnosti s ručením omezeným se bude věnovat tento krátký článek.

Zákonná úprava

Proces likvidace společnosti s ručením omezeným je upraven občanským zákoníkem, konkrétně ust. §§ 187 až 209, a dále také zákonem o obchodních korporacích, konkrétně ust. §§ 37 a násl.

Je však nutné také vzít v potaz daňový řád, zákon o archivnictví a spisové službě a případně také zákoník práce, kupř. ust. § 52 odst. 1 písm. a) a § 62.

Postup

Postup likvidace začíná zrušením společnosti. Zrušit společnost mohou společníci dohodou či soud z úřední povinnosti. Pokud tak určí společenská smlouva, rozhoduje o zrušení společnosti valná hromada svým rozhodnutím, o čemž musí být pořízen notářský zápis stejně jako o dohodě společníků, kterou se zrušuje společnost. Pro přijetí rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti je třeba 2/3 většiny hlasů všech společníků.

Dnem zrušení společnosti společnost vstupuje do likvidace, kdy jako den zrušení společnosti a vstupu do likvidace se z účetních důvodů volí zpravidla první den v měsíci.

Společnost je následně povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace, a to právě za část zdaňovacího období, které uplynulo přede dnem jejího vstupu do likvidace.

Společníci, či valná hromada společně také jmenuje likvidátora, kterým je zpravidla dosavadní statutární orgán společnosti. Činnost likvidátora směřuje pouze k účelu, který odpovídá povaze a cíli likvidace. Odměnu likvidátora stanovuje ten, kdo jej likvidátorem jmenoval.

Jmenovaný likvidátor následně bez zbytečného odkladu po vstupu společnosti do likvidace navrhne zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku vč. přidání dodatku k obchodní firmě společnosti „v likvidaci“.

Dále likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace živnostenskému úřadu a vstup společnosti do likvidace oznámí také prostřednictvím obchodního věstníku.

Následně je třeba sestavit zahajovací účetní rozvahu a soupis jmění ke dni vstupu do likvidace a účetní závěrku ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace.

Pakliže likvidátor na základě výše uvedených účetních podkladů zjistí, že je společnost v úpadku, je povinen bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh, jinak by se vystavil nebezpečí odpovědnosti za vznik škody dle insolvenčního zákona.

Současně je třeba vypořádat majetkové vztahy, dluhy a pohledávky společnosti. Likvidátor může zpeněžovat likvidační podstatu a vypořádávat všechny majetkové vztahy vztahující se ke společnosti.

Po dokončení všech předchozích bodů, sestaví konečnou zprávu o průběhu likvidace a účetní závěrku s návrhem na použití likvidačního zůstatku. Do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku pak likvidátor podá daňové tvrzení a případně také zajistí archivaci dokumentů společnosti ve státním archivu.

Po zajištění souhlasu příslušného finančního úřadu s výmazem společnosti z obchodního rejstříku likvidátor podá příslušnému krajskému soudu návrh na výmaz z obchodního rejstříku.

Závěr

Likvidace obchodních společností je v současné chvíli velmi aktuální téma. Pokud o likvidaci uvažujete, či jste se již likvidaci podrobili, neváhejte nás kontaktovat. Rádi Vás celým postupem provedeme.

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.