Dobrovolná likvidace společnosti

Pandemie koronaviru v České republice způsobila, že spousta společností se potýká s existenciální krizí. Zákazníci platí pozdě či vůbec a nezbývají pak peníze na úhradu svých závazků. Společnosti pak zpravidla utlumí, či přímo ukončí svou podnikatelskou činnost.

V dané situaci je třeba zvážit své možnosti a jednou z nich, nutno podotknout, že velmi populární, je zrušení společnosti a nařízení její likvidace. A to přestože dříve bylo populární spíše ponechání společností ladem. To však již není případ dnešních dnů. Jelikož je v České republice nejčastěji zastoupena společnost s ručením omezeným, likvidaci právě společnosti s ručením omezeným se bude věnovat tento krátký článek.

Zákonná úprava

Proces likvidace společnosti s ručením omezeným je upraven občanským zákoníkem, konkrétně ust. §§ 187 až 209, a dále také zákonem o obchodních korporacích, konkrétně ust. §§ 37 a násl.

Je však nutné také vzít v potaz daňový řád, zákon o archivnictví a spisové službě a případně také zákoník práce, kupř. ust. § 52 odst. 1 písm. a) a § 62.

Postup

Postup likvidace začíná zrušením společnosti. Zrušit společnost mohou společníci dohodou či soud z úřední povinnosti. Pokud tak určí společenská smlouva, rozhoduje o zrušení společnosti valná hromada svým rozhodnutím, o čemž musí být pořízen notářský zápis stejně jako o dohodě společníků, kterou se zrušuje společnost. Pro přijetí rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti je třeba 2/3 většiny hlasů všech společníků.

Dnem zrušení společnosti společnost vstupuje do likvidace, kdy jako den zrušení společnosti a vstupu do likvidace se z účetních důvodů volí zpravidla první den v měsíci.

Společnost je následně povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace, a to právě za část zdaňovacího období, které uplynulo přede dnem jejího vstupu do likvidace.

Společníci, či valná hromada společně také jmenuje likvidátora, kterým je zpravidla dosavadní statutární orgán společnosti. Činnost likvidátora směřuje pouze k účelu, který odpovídá povaze a cíli likvidace. Odměnu likvidátora stanovuje ten, kdo jej likvidátorem jmenoval.

Jmenovaný likvidátor následně bez zbytečného odkladu po vstupu společnosti do likvidace navrhne zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku vč. přidání dodatku k obchodní firmě společnosti „v likvidaci“.

Dále likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace živnostenskému úřadu a vstup společnosti do likvidace oznámí také prostřednictvím obchodního věstníku.

Následně je třeba sestavit zahajovací účetní rozvahu a soupis jmění ke dni vstupu do likvidace a účetní závěrku ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace.

Pakliže likvidátor na základě výše uvedených účetních podkladů zjistí, že je společnost v úpadku, je povinen bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh, jinak by se vystavil nebezpečí odpovědnosti za vznik škody dle insolvenčního zákona.

Současně je třeba vypořádat majetkové vztahy, dluhy a pohledávky společnosti. Likvidátor může zpeněžovat likvidační podstatu a vypořádávat všechny majetkové vztahy vztahující se ke společnosti.

Po dokončení všech předchozích bodů, sestaví konečnou zprávu o průběhu likvidace a účetní závěrku s návrhem na použití likvidačního zůstatku. Do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku pak likvidátor podá daňové tvrzení a případně také zajistí archivaci dokumentů společnosti ve státním archivu.

Po zajištění souhlasu příslušného finančního úřadu s výmazem společnosti z obchodního rejstříku likvidátor podá příslušnému krajskému soudu návrh na výmaz z obchodního rejstříku.

Závěr

Likvidace obchodních společností je v současné chvíli velmi aktuální téma. Pokud o likvidaci uvažujete, či jste se již likvidaci podrobili, neváhejte nás kontaktovat. Rádi Vás celým postupem provedeme.

Přečtěte si také

Schengenská víza

Tento článek poskytuje obecné informace týkající se schengenských víz. Nevyčerpává zdaleka podrobný popis či postup při jejich vyřizování, ale nabízí stručný a zjednodušený přehled týkající se jejich obecné charakteristiky, účelu, potřebných dokumentů, příloh a náležitostí se zaměřením na schengenská víza za účelem zaměstnání. V případě potřeby vyřízení schengenského víza se neváhejte na nás obrátit a my za Vás schengenská víza vyřídíme.

Pracovní úraz a jeho odškodnění – na co má poškozený zaměstnanec právo?

S nároky poškozeného, jenž byl účastníkem dopravní nehody, při které mu byla způsobena újma, jsme Vás již seznámili. Další oblastí, na kterou se i v rámci našeho projektu E-Bolestné zaměřujeme, jsou pracovní úrazy, kdy pomáháme našim klientům při vymáhání nároků, na jejichž odškodnění jim v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem vzniklo právo, a to v co nejvyšší možné míře.

Nyní bychom Vás tedy rádi stručně seznámili s tím, co je vlastně pracovní úraz a jaká práva plynou poškozenému zaměstnanci, neboť je jistě v zájmu každého zaměstnance vědět, kdy mu vzniká právo na odškodnění jím utrpěného pracovního úrazu a jaké druhy náhrad může po zaměstnavateli uplatňovat.

Oddlužení – vše, co o něm potřebujete vědět

V následujícím článku naleznete odpovědi na otázky:

  • Kdo může oddlužení využít?
  • Co musí návrh na povolení oddlužení obsahovat?
  • Jaký je postup po podání návrhu na povolení oddlužení?
  • Jak dlouho trvá oddlužení po jeho schválení?
  • Co dělat v případě, když v důsledku epidemie koronaviru nemáte na splátky?

Aktuální podmínky cestování do USA v době koronavirové

Pandemie Covid-19 výrazně omezila cestování po světě, zejména pak do Spojených států amerických, které i před pandemií měly přísně nastavená pravidla pro vstup do země.