Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Nezabavitelné minimum a chráněný účet

Nezabavitelným minimem se rozumí částka z měsíční mzdy dlužníka, kterou podle ust. § 278 občanského soudního řádu exekutor nemůže zadržet a tato částka musí vždy zůstat dlužníkovi na zajištění jeho základních životních potřeb. Častokrát se však stala situace, kdy i tato částka byla předmětem exekuce – a dlužník tak neměl z čeho žít.

Nejčastějším příkladem tak byla situace, kdy nejdřív zaměstnavatel strhl z platu či mzdy dlužníka částku pro účely exekuce, následně dlužníkovi vyplatil na účet pouze částku nezabavitelného minima. Současně s tím však byla exekutorem (který může být i odlišný než ten, který nařídil exekuci na plat či mzdu) provedena i exekuce na účet dlužníka, na který mu tato nezabavitelná částka od zaměstnavatele chodí. V konečném důsledku tak dlužník nemůže disponovat částkou ve výši nezabavitelného minima, což značně ztěžuje život dlužníka k zajištění jeho základních životních potřeb, jako jsou výdaje za bydlení, stravu a jiné věci.

Pokud se do takové situace dlužník dostal, tak následně mohl požádat pouze o jednorázový výběr částky odpovídající dvojnásobku životního minima a částky normativních nákladů. Tato částka však – s ohledem na délku trvání exekuce – nemusí dlužníkovi stačit k pokrytí jeho základních životních potřeb.

Dlužníci tak často tuto situací řeší změnou způsobu vyplácení mzdy či platu, a to vyplácením v hotovosti. Poněkud složitější situaci mají dlužníci, kterým je vyplácen důchod na účet. Změna způsobu vyplácení důchodu totiž většinou trvá okolo tří měsíců, což je dost dlouhá doba, během které dlužník nemá prakticky žádné příjmy, ze kterých by mohl uspokojovat své základní životní potřeby.

Podobným situacím má nyní předejít zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné právě zavádí institut tzv. „chráněného účtu“. Účinnosti tento zákon nabyl již 1. 7. 2021.

Od července tohoto roku tak může každý dlužník požádat peněžní ústav (nejčastěji se bude jednat o banku), kterému bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí/exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného, aby mu byl zřízen chráněný účet. Do pěti dnů od podání žádosti pak tento chráněný účet musí být zřízen a musí být označen tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet. Dlužník současně v jednu dobu může mít pouze jeden chráněný účet. Má-li dlužník zřízeno vícero chráněných účtů, rozhodne soud o tom, který z těchto účtů je chráněný. Na takto zřízený účet pak nemůže být proveden výkon rozhodnutí/exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného.

Je-li následně na účet dlužníka, na který je veden výkon rozhodnutí/exekuce, převedena nezabavitelná částka, převede peněžní ústav tuto částku na chráněný účet. Tímto způsobem dojde k možnosti dlužníka disponovat částkou nezabavitelného minima, což povede k nerušenému uspokojování jeho základních životních potřeb.

Závěrem

Nový institut tzv. „chráněného účtu“ je jistě vítaným krokem pro dlužníky, kteří se nacházejí v exekuci. Dlužníci se tedy již nebudou muset obávat, že jim bude odepřeno využívání částek nezabavitelného minima – a budou tak moct uspokojovat své základní životní potřeby. Je však nutno být na pozoru, aby tento institut nebyl dlužníky zneužíván ke zhoršení postavení věřitelů, kteří se exekucí či výkonem rozhodnutí snaží vymoct své pohledávky.

Mgr. Ondřej Mráček
Autorem článku je

Mgr. Ondřej Mráček

Specialista na vymáhání pohledávek, insolvenční a exekuční právo.

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.