Zákoník práce prochází dalšími změnami: Co chystá „flexi novela“ od ledna 2025?

Do poslanecké sněmovny míří další vládou schválená novela zákoníku práce. Projděte si s námi přehled těch nejdůležitějších změn, které se očekávají od 1. ledna 2025.

Delší zkušební doba poskytne více času na ověření kvality zaměstnance

Zákoník práce prochází v poslední době výraznými změnami. Velká část z nich nabyla účinnosti již v minulém roce, konkrétně 1. října 2023, další přišly na řadu letos (v lednu a v červenci 2024). Přehled těchto změn najdete v našem dřívějším článku Novinky zákoníku práce srozumitelně: Jak to bude s dohodáři.

Nicméně, po posledním jednání vlády míří do poslanecké sněmovny další, a to neméně významná, novela zákona. Jejím hlavním cílem je podle Ministerstva práce a sociálních věcí zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů, což je ostatně důvod, proč je návrh veřejně označován jako tzv. „flexi novela“. Účinnost novely se očekává 1. ledna 2025.

>>> Přečtěte si také: Změny v dohodách podrobně:  Zaměstnanci na DPP a DPČ mají nově nárok na dovolenou

Delší zkušební doba: Více času na ověření kvality zaměstnanců

Jednou z jejích nejvýznamnějších novinek je prodloužení zkušební doby. Podle současné právní úpravy může zkušební doba trvat maximálně tři měsíce pro běžné zaměstnance a šest měsíců pro vedoucí pracovníky.

Novela prodlužuje zkušební dobu pro řadové zaměstnance na čtyři měsíce, zatímco vedoucí pracovníci budou moci nově setrvat ve zkušební době až osm měsíců. Změna reflektuje potřebu delšího časového rámce pro objektivní vyhodnocení, zda zaměstnanec odpovídá požadavkům na danou pracovní pozici, především na specializovaných a vedoucích pozicích.

Změny ve výpovědní lhůtě

Novela rovněž mění podmínky pro začátek běhu výpovědní lhůty. Nově začne výpovědní doba běžet okamžitě od doručení výpovědi druhé straně, což významně zefektivní proces rozvázání pracovního poměru. Navíc se zavádí kratší, jednoměsíční, výpovědní lhůta v případech, kdy dojde k závažnému porušení pracovní kázně nebo kdy zaměstnanec nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon práce. Nová úprava má posílit práva zaměstnavatele zejména v případech, kdy je nutné rychle reagovat na nevhodné chování zaměstnance a zkrátit tak dobu jeho následného zaměstnávání.

Dále, pokud zaměstnavatel rozváže se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodu jeho zdravotní nezpůsobilosti vykonávat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, bude mít zaměstnanec nárok na zvláštní náhradu ve výši odstupného, tj. dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Ta pak bude zaměstnavateli refundována ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Práva zaměstnanců vracejících se z rodičovské dovolené

Novela zákoníku práce dále posiluje práva zaměstnanců vracejících se z rodičovské dovolené. Nově bude těmto zaměstnancům zaručeno právo na návrat na stejnou pracovní pozici, pokud se vrátí před dosažením dvou let věku dítěte. Tato změna rozšiřuje dosavadní úpravu, která garantovala takový návrat pouze po mateřské dovolené.

Novela zároveň zavádí možnost, aby zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou pracovali během ní pro stejného zaměstnavatele na stejné pracovní pozici na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Další významné změny

Mezi další novinky patří možnost zaměstnávat nezletilé již od 14 let během letních prázdnin, což otevírá nové příležitosti pro mladé lidi získat pracovní zkušenosti. Současná právní úprava neumožňuje zaměstnávání nezletilých mladších 15 let, pokud nemají ukončenou povinnou školní docházku.

Rovněž dochází k úpravě pravidel pro poskytování denního odpočinku zaměstnanců, který v současnosti musí trvat minimálně 11 hodin a pouze ve výjimečných případech 8 hodin. Při řešení mimořádných situací bude nově možné denní odpočinek zkrátit až na šest hodin. Tato opatření jsou zaměřena na rychlejší řešení krizových stavů, například při haváriích nebo jiných krizových situacích, kdy je třeba jednat velmi rychle a ve veřejném zájmu – např. při obnovení dodávky elektrické energie. Následující odpočinek bude zaměstnanci následující den v příslušné výši prodloužen.

Právní dopady novely

Z právního hlediska má novela zákoníku práce nemálo významných důsledků. Prodloužení zkušební doby zvyšuje jistotu zaměstnavatelů při rozhodování o dalším setrvání zaměstnanců na dané pozici. Na druhé straně klade vyšší nároky na zaměstnance, kteří musí delší dobu prokazovat své schopnosti a kvality. Změny ve výpovědní době a posílení práv rodičů vracejících se z rodičovské dovolené a možnost v omezené míře pracovat na stejné pozici během ní, reflektují snahu o větší flexibilitu pracovního trhu a lepší sladění pracovního a rodinného života.

Novela zákoníku práce představuje jeden z prvních kroků směrem k modernizaci pracovněprávní legislativy v České republice a nezbývá než doufat, že další pozitivní změny, které mají potenciál zlepšit pracovní podmínky a přizpůsobit pracovněprávní vztahy současným požadavkům trhu, budou následovat.


Potřebujete poradit v oblasti pracovněprávní agendy?

Poradíme vám, ať už jste zaměstnavatel, zaměstnanec nebo agentura práce. S námi budete mít vždycky všechno vyřešené a v pořádku. Sjednejte si s námi úvodní schůzku. Probereme s vámi, vše co potřebujete.


Přečtěte si také

Komentář:  Valorizace majetku by měla být při rozvodu automatickou záležitostí

Aktuálně nás velice zaujal nález pléna Ústavního soudu Pl. ÚS 23/24, který se zabývá vnosy do společného jmění manželů (SJM), respektive jejich valorizací. V čem je tento nález z hlediska vypořádání společného jmění manželů významný? Přečtěte si článek naší advokátky Mgr. Anny Čerbákové.    

Pražská pobočka Spring Walk má novou adresu

Naše pražská pobočka Spring Walk se v září přestěhovala do nových moderních kanceláří v budově Vinice Business Center na adrese Vinohradská 167, 100 00 Praha 10.

Zákon o trhu s nevýkonnými úvěry

V České republice v současné době není regulováno postupování pohledávek nad rámec obecné úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Lze tedy postoupit úvěr poskytnutý úvěrovou institucí (bankou aj.) a není k tomu třeba žádné veřejnoprávní povolení nad rámec živnostenského oprávnění. Správa úvěrů doposud také nebyla v České republice nijak specificky upravena.