Přivlastnění a nález věci

Teď před Vánoci jsou velmi aktuální otázky ohledně nakupování na e-shopech, pročež jsme se rozhodli Vám tuto oblast trochu přiblížit.

Určitě se někdy každému z Vás stalo, že jste našli klíče, peněženku, mobilní telefon, nebo zkrátka cokoliv, co Vám nepatřilo a vlastníka věci jste neznali.

Obecně se říká, že je dobré nalezenou věc odevzdat na policii, obecní úřad, přilehlé restauraci, nebo jinému zařízení s tím, že právě u nich bude vlastník svou ztracenou věc hledat. Další notoricky známá věc je, že nálezci náleží nějaké desetiprocentní nálezné. V tomto článku se pokusíme nastínit, jak to s těmi nálezy je a v souvislosti s tím se zmínit o přivlastnění věci.

Občanský zákoník (dále jen „OZ) v § 1045 až § 1065 rozlišuje přivlastnění věci a nález věci. Speciální úpravu máme pro nález věci skryté.

Přivlastnit si můžeme (movitou) věc, která po právu nikomu nepatří a pohlížíme na ni jako na věc opuštěnou neboli věc ničí (res nullius). Opuštěné nemovité věci však připadají do vlastnictví státu (např. pozemek, který vlastník deset let neposekal ani jinak nevykonával vlastnické právo).

Divoké zvíře žijící na svobodě je bez pána. Jestli se Vám tedy podaří chytit takové divoké prase a dostat ho do chlívku, divočák je ve Vašem vlastnictví. Pokud Vám ovšem prasátko z chlívku uteče a vy nebudete usilovat o to, abyste ho zpět polapili, bude prasátko opět bez pána. Pokud byste však prasátku dali obojek a vyplývalo by z něj, kdo je vlastníkem, prasátko zůstane ve Vašem vlastnictví i když uteče a vy ho nebudete hned nahánět. Když se však prasátko s obojkem do šesti týdnů nevrátí (a zároveň mu v návratu nikdo nebrání), prasátko bude opět bez pána. Kdyby se prasátko zaběhlo na sousedův pozemek a považovalo se již za zvíře bez pána, může si ho přivlastnit pouze soused.

Pokud Vám prasátko zničí boty a se vztekem ho vyženete z domu, zvíře se považuje za opuštěné. Pokud Vám však doma děti pokreslí stěnu, stejným způsobem je legálně vyhnat nemůžete. Nutno také podotknout, že zvířata v zoo, ani ryby v rybníku (který není veřejným statkem) nejsou bez pána.

Je-li Váš soused příznivcem Greenpeace a rozhodne se osvobodit všechnu vaši zvěř, zatímco jste na dovolené, Vaše zvířata opuštěné nejsou a po navrácení z dovolené po něm budete chtít náhradu škody (tím se však dostáváme do režimu náhrady škody, který je velmi komplexní a dále mu v tomto článku není věnován prostor).

Občanský zákoník převzal z římského práva ustanovení o včelách. Podle tohoto ustanovení můžete nahánět své zvíře nebo roj včel i na cizím pozemku, avšak jakmile Váš roj včel vletí do sousedova úlu, máte smůlu. To si nejspíš nikdo neumí v praxi představit, ale zákon pamatuje na všechno. Pokud Vaše zvíře nebo Vaše zběsilé nahánění se síťkou na včely způsobí škodu na cizím pozemku, jste povinen k náhradě této škody.

Jestliže vlastník nevykonává tři roky vlastnické právo k movité věci, má se za to, že ji opustil. Pokud jde o věc s nepatrnou hodnotou, kterou vlastník zanechal na místě přístupném veřejnosti, je opuštěná okamžitě (staré oblečení ponechané u popelnice).

Doposud jsme se bavili o přivlastnění věci ničí a nyní se dostáváme k nálezu věci, která vlastníka má.

Představme si pro začátek příklad, že jdete parkem a najdete peněženku s občankou. Dle § 1051 OZ si nemůžete říct: “Chudáček opuštěná peněženka, vezmu ji k sobě“, protože se má za to, že si každý chce podržet své vlastnictví a nalezená věc není opuštěná.

Naleznete-li tedy věc, která Vám nepatří, jste povinen ji vlastníku vrátit a náleží Vám odměna ve výši 10 % hodnoty nálezu a současně i náhrada nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s odevzdáváním věci vlastníkovi.

Nelze-li poznat, komu věc patří, a nepovažuje-li se věc za opuštěnou, oznamuje se nález obci (obecní úřad, policie atd.), nebo byla-li věc nalezena ve veřejné budově (knihovna, škola atd.) nebo veřejném prostředku, odevzdává se věc provozovateli těchto zařízení, který obstará navrácení nalezené věci zpět vlastníku.

Obec vyhlásí nález a pokud je ji totožnost vlastníka zřejmá, rovnou ho vyzve k převzetí věci. Poté obec rozhodne o způsobu uschování nalezené věci a pokud se s nálezcem dohodnou, může být věc uschována u nálezce. Věci značné hodnoty odevzdá zpravidla do soudní úschovy. Věc, která se uschovat nedá, nebo jen s nepoměrnými náklady obec prodá ve veřejné dražbě a vlastníku poté vydá sumu peněz po odečtení všech nákladů.

Pokud je nálezců více, nálezné si rozdělí. To platí i v případě, že jeden věc spatřil a snažil se k ní dostat, zatímco ho někdo předběhl a věci se zmocnil první. Oba se potom považují za spolunálezce.

Vlastní právní úpravu si vysloužil „poklad“ (věc skrytá). Pro nález věci skryté platí totéž, co o nálezu ztracené věci, avšak pokud vlastník prokáže, že o věci věděl, nálezci odměna nenáleží. Nálezce skryté věci se dohodne s majitelem pozemku, kdo si věc nechá a kdo druhému zaplatí polovinu ceny věci (věc však může připadnout do vlastnictví státu, nebo se nálezce a vlastník pozemku mohou dohodnout jinak).

Právě archeologické nálezy jsme podle zákona o státní památkové péči povinni oznámit Archeologickému ústavu, nejbližšímu muzeu, nebo obci a náleží nám nálezné ve výši ceny materiálu v případě archeologického nálezu zhotoveného z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, anebo ve výši desetiny kulturně historické hodnoty nálezu určené na základě odborného posudku.