Oddlužení – vše, co o něm potřebujete vědět

V následujícím článku naleznete odpovědi na otázky:

• Kdo může oddlužení využít?
• Co musí návrh na povolení oddlužení obsahovat?
• Jaký je postup po podání návrhu na povolení oddlužení?
• Jak dlouho trvá oddlužení po jeho schválení?
• Co dělat v případě, když v důsledku epidemie koronaviru nemáte na splátky?

Úvodem

       Oddlužení řadíme mezi sanační způsoby řešení úpadku, které mohou dlužníci využít za situace, kdy mají více věřitelů a nedokážou plnit své splatné závazky. Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů (tj. 2 a více), peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.[1] Zákonnou úpravu oddlužení najdeme v ust. § 389 až § 418 zákona č. 182/2006 Sb. zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Insolvenční zákon“).

       Oddlužení – jako způsob řešení úpadku – je určeno především fyzickým osobám, které nemají dluhy z podnikání.

       Za určitých okolností může soud povolit oddlužení i osobě, která má dluhy z podnikání, a to v případech, pokud:

• souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, přičemž se má za to, že věřitel souhlasí, pokud nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí, že s oddlužením nesouhlasí, a toto své stanovisko neodůvodní,
• se jedná o pohledávku zajištěného věřitele,
• jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po konci konkursu, který byl buď zrušen po splnění rozvrhového usnesení, nebo byl zrušen pro nedostatek majetku.[2]

Obsahové náležitosti návrhu na povolení oddlužení

       Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Kromě obecných náležitostí musí návrh na povolení oddlužení obsahovat:

• označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat,
• údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 12 měsících,
• údaje o příjmech dlužníka za posledních 12 měsíců,
• návrh způsobu oddlužení.

       K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník dále připojit následující přílohy:

• seznam majetku, případně prohlášení o změnách, ke kterým došlo v mezidobí,
• listiny dokládající příjem dlužníka za posledních 12 měsíců,
• případný písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se domluvil s dlužníkem, že hodnota plnění bude nižší než zákonem stanovená míra uspokojení,
• čestné prohlášení o tom, že byl dlužník poučen o svých procesních povinnostech v insolvenčním řízení.[3]

Postup po podání návrhu a doba trvání oddlužení

       V případě, kdy bude insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení splňovat všechny zákonem stanovené požadavky, vydá insolvenční soud usnesení o zjištění úpadku spojené s povolením oddlužení. Současně s tímto bude ustanoven insolvenční správce, který dlužníka provede celým procesem oddlužení.

       Nejčastějším způsobem, jak bude oddlužení prováděno, je plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. V případě, pokud je schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkové kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, trvá oddlužení obvykle 5 let. Za určitých podmínek může trvat oddlužení pouze 3 roky, a to tehdy, pokud:

• dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
• vznikl dlužníkovi nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení nebo je-li dlužník invalidní ve druhém nebo třetím stupni.[4]

       Délka trvání oddlužení se však možná v blízké době dočká změny, když vláda dne 3. 11. 2020 schválila návrh novely insolvenčního zákona, který by sjednocoval dobu trvání oddlužení pro všechny typy fyzických osob tak, že by tato doba činila 3 roky po schválení oddlužení.[5]

Oddlužení a související epidemie koronaviru

       S příchodem epidemie koronaviru spousta dlužníků řeší, jak mají postupovat nebo jaké jsou jejich možnosti v případě ztráty zaměstnání nebo jiného poklesu příjmů pod nezabavitelnou částku, pro které nebude docházet ke srážkám z příjmů, ze kterých se následně uspokojují věřitelé.

       Touto problematikou se zabývá tzv. lex covid, který mimo jiné stanovuje, že v insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, insolvenční soud nezruší schválené oddlužení podle §418 odst. 1 písm. b), (tj. v situaci, kdy v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti), pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, případně jiným opatřením přijatým Českou republikou do 30. června 2021 v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19.[6]

       Řešení pro řízení, ve kterých bylo vydáno rozhodnutí o úpadku po 31. květnu 2019 nám opatření nenabízí. V této situaci si dovolujeme upozornit na možnost přerušení průběhu oddlužení z důležitých důvodů, a to až na 1 rok. O přerušení může rozhodnout insolvenční soud na návrh dlužníka či insolvenčního správce. Přerušení průběhu oddlužení bude vhodné pro dlužníky, jejichž příjmy poklesly z důvodu pandemie, nespadají do opatřením vymezeného časového rámce a očekávají, že nejpozději do 1 roku se jejich příjmy opět stabilizují.[7]

       Obdobně jako zrušení oddlužení je výše uvedeným opatřením upraveno přiznání osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitele nižší než 30 % jejich pohledávek (ve specifických případech nižší než 50 % jejich pohledávek). I zde bude mít dlužník možnost prokázat, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo z důvodů, které nezavinil. Obecně se bude předpokládat, že dlužník nezavinil okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, případně jiného opatření přijatého Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19, které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Opatření v tomto případě výslovně neuvádí žádné časové omezení, ustanovení se přesto bude vztahovat pouze na řízení zahájena před 1.6.2019, neboť osvobození od hrazení pohledávek u řízení zahájených po tomto datu již není vázáno na uspokojení 30 % resp. 50 % pohledávek nezajištěných věřitelů.[8]

       Z přijatého opatření je zřejmé, že stát má zájem na tom, aby epidemie koronaviru neměla za následek zrušení běžících oddlužení, případně neosvobození dlužníků od hrazení pohledávek v okamžiku, kdy byla jejich schopnost oddlužení řádně plnit poznamenaná mimořádnými opatřeními.

Závěrem

       Jak již bylo uvedeno výše, oddlužení je jednou z forem možného řešení úpadku dlužníka. Splněním oddlužení se závazky, které nebyly uspokojeny v rámci řízení, stávají nevymahatelnými. Jedná se o tzv. naturální obligace. Je však nutné si uvědomit, že oddlužení je několik let trvající proces, v jehož průběhu bude dlužník povinen jednak dodržovat povinnosti stanovené zákonem, a taktéž poskytovat nezbytnou součinnost nejen insolvenčnímu soudu, ale i ustanovenému insolvenčnímu správci.

       Přijaté opatření tzv. lex covid nabízí dlužníkům prostor pro řešení výpadku či snížení příjmů z důvodu pandemie bez obav (nebo doufejme alespoň s menšími obavami) ze zrušení oddlužení či případného neschválení osvobození od hrazení pohledávek.

Zvažujete-li podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení neváhejte se na nás obrátit s žádostí o jeho zpracování.

---

[1] Ust. § 3 odst. 1 Insolvenčního zákona.

[2] Ust. § 389 odst. 1 a odst. 2 Insolvenčního zákona.

[3] Ust. § 391 a ust. § 392 Insolvenčního zákona.

[4] Ust. § 412a Insolvenčního zákona.

[5] https://www.epravo.cz/top/clanky/oddluzeni-20-aneb-transpozicni-novela-insolvencniho-zakona-112190.html.

[6] Ust. § 14 odst. 3 zákona č. 191/2020 Sb.

[7] Ust. § 412b Insolvenčního zákona.

[8] Ust. § 15 zákona č. 191/2020 Sb.