Zásadní body velké novely ZOK a souvisejících předpisů k 1. 1. 2021

V dnešním článku se zaměříme na zásadní změny právní úpravy obchodních korporací, které přináší zákon č. 33/2020 Sb., nabývající účinnosti k 1. lednu 2021. Novela reaguje na poznatky z praxe či judikatury a cílí na problémy, které za posledních šest let od účinnosti zákona o obchodních korporací (dále jen „ZOK“) vyvstaly. Právnické osoby by tak měly pocítit úlevu zejména po stránce administrativní.

Většina v České republice založených společností s ručením omezeným patří mezi tzv. „nízkokapitálovky“. Dle zákonné dikce musí činit základní kapitál s.r.o. alespoň 1 Kč, nastala tak situace, kdy defacto není stanovena spodní hranice základního kapitálu. Jak plyne z § 23 ZOK musí být peněžité vklady do základního kapitálu splaceny na speciálně zřízený účet právě pro tento účel. Novela toto ustanovení modifikuje a stanoví, že nepřesáhne-li souhrn všech vkladů do základního kapitálu s.r.o. výši 20.000,- Kč je možné splatit vklad i jiným způsobem ku příkladu v hotovosti k rukám správce.

Členem voleného orgánu kapitálové společnosti a družstva může být též právnická osoba. Na tomto novela nic nemění, nicméně stanoví, že právnická osoba musí v tomto případě za sebe stanovit zástupce (fyzickou osobu). V praxi totiž docházelo k situacím, kdy nebylo možné zjistit kdo za právnickou osobu jako člena voleného orgánu jedná, neboť statutárním orgánem této právnické osoby byla často jiná právnická osoba a tak dále. Dle novely tak platí, že nezmocní-li a nezapíše-li právnická osoba zástupce do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od vzniku funkce, zanikne její funkce člena voleného orgánu.

I podle současné právní úpravy je možné vymazat obsolentní údaje ze společenské smlouvy či stanov. Jedná se například o stanovení prvních členů statutárních orgánů, vkladové povinnosti zakladatelů, údaje o správci vkladu aj. Za současného znění zákona se však jedná o změnu společenské smlouvy, resp. stanov, jejichž změna je zpravidla podmíněna souhlasem valné hromady či všech společníků. Nově se tedy rozhodnutí o vypuštění nadbytečných údajů nepokládají za změnu společenské smlouvy, resp. stanov, a rozhodnutí o tomto lze svěřit do působnosti statutárního orgánu.

Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti musí být písemná a podléhá schválení nejvyššího orgánu. Novinkou však je, že se smlouva o výkonu funkce nestane účinnou, dokud není valnou hromadou schválena. Účinnost pak nastává zpětně k datu uzavření smlouvy nebo vzniku funkce, podle toho, který den nastal později, pokud valná hromada neurčí den jiný. V případě rozporu smlouvy o výkonu funkce se společenskou smlouvu se použijí ustanovení společenské smlouvy, nebyla-li smlouva o výkonu funkce schválena dvoutřetinovou většinou všech hlasů.

Přichází velká změna ve struktuře akciových společností s monistickým systémem. Dle nynější právní úpravy zřizuje monisticky řízená akciová společnost vyjma valné hromady, nikoliv jeden orgán, jak název napovídá, ale orgány dva – správní radu a statutárního ředitele. Neliší se tak od běžnějších dualistických akciovek, které povinně zřizují představenstvo a dozorčí radu. Statutárním orgánem monistické akciové společnosti je statutární ředitel a přísluší mu vedení společnosti. Správní radě, která by měla být orgánem kontrolním, však zákon ukládá základní obchodní vedení či tzv. „zbytkovou působnost“. Nestanoví-li stanovy opak má správní rada 3 členy a volí si svého předsedu. Předseda správní rady však může být zároveň také statutárním ředitelem společnosti což může vyvolávat nejasnosti v právní úpravě. Novela tuto situaci řeší vcelku drasticky kdy dochází ke zrušení funkce statutárního ředitele a nově akciové společnosti s monistickou strukturou zřizují již pouze správní radu, která bude statutárním orgánem společnosti.

Novela se dotýká též občanského zákoníků, kdy je do znění zákona vloženo nové ustanovení § 158a, které ukládá právnickým osobám povinnost uchovávat zápisy z jednání nejvyššího orgánu i s přílohami po celou dobu trvání právnické osoby. Tato povinnost dopadá také na případné právní nástupce. Dochází-li ke zrušení právnické osoby, uchovávají se výše zmíněné dokumentace po dobu 10 let od jejího zániku, tím je pověřen buďto likvidátor, nebo v případě zrušení právnické osoby bez likvidace dopadá tato povinnost na insolvenčního správce či jinou osobu pověřenou soudem.

Změna nastává též v zákoně o veřejných rejstřících, který nově obsahuje § 105a, který soudům umožňuje zrušit tzv. „neaktivní společnosti“, které bývají v praxi využívány zejména k daňovým podvodům. Zákonodárce však nezastírá ani snahu o vyčištění obchodního rejstříku od společností nevyvíjejících hospodářskou činnost. Aby soud mohl přistoupit ke zrušení společnosti, musí být současně naplněny dvě kumulativní podmínky, a to: (a) porušení povinnosti předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin, (b) nemožnost kontaktovat obchodní korporaci. Nekontaktní společností se rozumí taková, které není možno doručit výzvu k předložení chybějících účetních uzávěrek, za nepředkládání těchto listin totiž hrozí pokuta až 100.000,- Kč. V tomto případě tedy soud rozhodne o zrušení společnosti a pokud ve lhůtě jednoho roku nevzejde informace o tom, že by majetek společnosti postačil alespoň na uhrazení nákladů likvidace, může soud společnost zrušit i bez ní.

Tento článek není kompletním přehledem všech změn, které novela přináší, ale zabývá se jejími zásadními dílčími otázkami. Pokud byste měli ohledně novely jakékoli další dotazy, nebyli si jisti, jak se vás novela dotýká či potřebovali pomoci se změnou zakladatelských právních jednání, neváhejte se obrátit na naši kancelář!