Vlastnictví zavazuje aneb rodiče a souseda si nevybereš...

Vlastnické právo, naopak od toho, jak by se mohlo zdát, nezakládá právo vlastníka neomezeně nakládat se svojí věcí jakkoli se mu zachce. Zákonodárce vlastnické právo důkladně omezuje pomocí norem tzv. sousedského práva, které upravují právní vztahy vznikající mezi vlastníky sousedících pozemků.

Normy sousedského práva nalezneme v občanském zákoníku v části upravující vlastnické právo, konkrétně v ustanoveních § 1012 až 1023, tedy v sekci nadepsané zákonodárcem jako „omezení vlastnického práva“.

Úprava omezení vlastnického práva vychází z generální klauzule z ustanovení § 1012 občanského zákoníku, tj. obecného zákazu v nepřiměřené míře rušit výkonem svého vlastnického práva práva osob jiných. V praxi se bude jednat například o situaci, kdy Vaše zvíře v důsledku porušeného plotu vniká na sousedův pozemek a ničí mu zahrádku, případně kdy Váš strom zastiňuje sousedův pozemek, v důsledku čehož se tento v parných letních dnech nemůže náležitě opalovat.

Nejdůležitějšími právy a povinnostmi, které zakotvují normy sousedského práva, jsou zákaz imisí, právo ke spadlým plodům a práva k cizímu pozemku.

Zákaz imisí spočívá v zákazu jakýchkoli činností, které způsobují vnik nežádoucích účinků na sousedův pozemek. Zpravidla se bude jednat o hluk, tekoucí vodu nebo např. kouř. Při posuzování, zda se jedná o imise povolené nebo zakázané je klíčové, zda jsou na sousedův pozemek zaváděny úmyslně či nikoli.  Úmyslné imise jsou totiž zakázány jako celek. V případě neúmyslných imisí se pak posuzuje případ na základě míry jejich přiměřenosti vzhledem k místním zvyklostem.

V sousedských vztazích může často nastat např. situace, kdy si soused nárokuje jablka spadlá z jeho stromu na Váš pozemek. Práva ke spadlým plodům má však dle občanského zákoníku vlastník toho pozemku, na něž plody spadly, a to nezávisle na tom, ze kterého pozemku vyrůstá strom, z něhož plody pocházejí.

Práva k cizímu pozemku pak nejčastěji znamenají právo vstupu na sousedův pozemek za účelem údržby nebo účelem hospodářským a také sousedovu povinnost strpět užívání prostoru nad či pod jeho pozemkem. Oboje se však musí dít v přiměřené míře.

Celková úprava omezení vlastnického práva klade velký důraz na přiměřenost veškerých zásahů, a to ať už do práv vlastníka či jiných osob. Ve většině případů je proto nutné si počínat přiměřeně k okolnostem a místním zvyklostem.

V problematice sousedského práva nejsme žádní nováčci a veškeré Vaše problémy s důrazem na Váš nejvyšší komfort spolehlivě vyřešíme.

Mgr. Jiří Tašl

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.