Velký průvodce v době COVIDové (Antivirus, Kurzarbeit, Lex vouchery, Sedačkovné, Omezení, Náhrada škody a další...)

Naše advokátní kancelář pro Vás připravila velkého průvodce v dob COVIDové, ve kterém se mimo jiné dozvíte, jak fungují programy Antivirus, Kurzarbeit, co ukládá Lex Vouchery, jaká jsou další omezení, jak je to s náhradou škody a další důležité informace, které Vám mohou pomoci v podnikání i v běžném životě.

PROGRAM ANTIVIRUS

Díky programu Antivirus může stát prostřednictvím Úřadu práce ČR kompenzovat vydané prostředky. Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost je/byla ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude stát poskytovat příspěvek na úhradu mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky v práci, bude-li prokázáno, že překážka vznikla v důsledku coronaviru.

Program Antivirus je určen všem zaměstnavatelům, jejichž mzdové prostředky nejsou kryty veřejnými rozpočty. Tímto je vyloučeno poskytnutí příspěvku na náhradu platu, a dále není možné poskytnout příspěvek na úhradu odměn na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pro nárok na kompenzaci je třeba splnit několik podmínek:

• Zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést odvody; nesmí být v likvidaci nebo konkurzu
• Zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce (dále jen „ZP“)
• Za poslední tři roky nebyla zaměstnavateli udělena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
• Zaměstnanec, zaměstnanci musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského pojištění,
• Zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď

Antivirus funguje do října (resp. srpna).

V rámci Programu Antivirus nelze příspěvek poskytnout na zaměstnance, který je zároveň jednatelem společnosti či členem statutárního orgánu zaměstnavatele, jestliže pracovní smlouva byla podepsána stejnou fyzickou osobu jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance.

Do Programu Antivirus mohou rovněž vstoupit i zahraniční právnické osoby, jestliže mají zaměstnance v pracovním poměru zaměstnané podle českého práva a splňují další podmínky programu Antivirus, a to i v případě, kdy nemají přiděleno české IČ. Místo IČ uvedou evidenční číslo plátce pojistného na sociální zabezpečení. Vyplácet prostředky však lze pouze na účet u české banky!

Dle zákona č. 161/2020 Sb., o bezdlužnosti mohou o podporu žádat také zaměstnavatelé mající nedoplatek vůči veřejným rozpočtům.

Režim A – Nucené omezení provozu a karanténa

Státem nařízená karanténa zaměstnanci

Pokud je zaměstnanci nařízena karanténa, náleží mu náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu. Za karanténu se považuje také nařízená izolace zaměstnance dle zákona o ochraně veřejného zdraví a tzv. eNeschopenka je-li v políčku „profese“ vyznačeno slovo „karanténa“. Jedná se o důležitou osobní překážku v práci podle § 191 ZP, přičemž zaměstnanci náleží za prvních 14 kalendářních dní trvání karantény náhrada mzdy podle § 192 ZP.

Nemožnost přidělovat práci v důsledku uzavření provozu

Pokud byl zaměstnavatel nucen na základě vydaného krizového opatření uzavřít svůj provoz, a nemůže tak zaměstnanci přidělovat práci, tomu pak náleží náhrada mzdy v plné výši dle § 208 ZP. Rozhodující jsou opatření platné v době vzniku překážky v práci, tj. v době, za níž bude zaměstnavatel žádat o poskytnutí příspěvku.

V daných případech Režimu A stát zaměstnavatelům poskytuje příspěvek ve výši 80 % z vyplacené náhrady včetně odvodů, maximálně však do výše 39.000,- Kč na zaměstnance.

Režim B – Související hospodářské potíže

Karanténa či ošetřovné významné části zaměstnanců

Pokud nelze zaměstnanci přidělovat práci z důvodu, že významná část, zejména 30 % zaměstnanců, je v nařízené karanténě či pečuje o dítě, náleží danému zaměstnanci náhrada mzdy v plné výši. Jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP.

Nedostupnost vstupních surovin, výrobků či služeb (tzv. prostoj)

Pokud dojde omezení dostupnosti nezbytných vstupů od dodavatele a zaměstnanci, tak nelze přidělovat práci, náleží mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného vyměřovacího základu. Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. a) ZP.

Omezení poptávky (tzv. částečná nezaměstnanost)

Pokud nelze zaměstnanci přidělovat práci v důsledku omezení poptávky po produktech či službách zaměstnavatele v důsledku krizových opatření, náleží mu náhrada mzdy alespoň ve výši 60 %. Podrobné podmínky částečné nezaměstnanosti (vč. stanovení výše náhrady mzdy) je zapotřebí upravit vnitřním předpisem zaměstnavatele (resp. dohodou s odborovou organizací, působí-li u zaměstnavatele).

Stát v těchto případech Režimu B poskytuje zaměstnavatelům příspěvek ve výši 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však do výše 29.000,- Kč na zaměstnance.

Režim C – Prominutí pojistného na sociální zabezpečení zaměstnavatelům do 50 zaměstnanců

Zaměstnavatel si sám posoudí, zda splňuje podmínky nároku na prominutí pojistného a vypočte si výši pojistného, kterou bude povinen uhradit. Promíjení pojistného se uskutečňuje prostřednictvím snižování vyměřovacího základu zaměstnavatele. Postup zaměstnavatele bude OSSZ kontrolovat v rámci pravidelných následných kontrol.

Podmínky nároku na prominutí pojistného

Splnění podmínek pro prominutí pojistného se zjišťuje v každém měsíci zvlášť, je možné, že v některém měsíci zaměstnavatel podmínku nesplní a prominutí pojistného neuplatní a v jiném měsíci podmínky splní a prominutí uplatní.

• Zaměstnavatel musel vzniknout nejpozději v březnu a ke dni 31. března zaměstnávat alespoň 1 zaměstnance, který je účasten na nemocenském pojištění. A v neposlední řadě být nejpozději dne 1. června daňovým rezidentem v ČR nebo jiném členském státě EU/EHS
• Pojistné se promíjí za měsíce červen, červenec a srpen 2020. Promíjí se jen pojistné, které platí zaměstnavatel jako poplatník pojistného ve výši 24,8 % ze svého vyměřovacího základu. Výše pojistného odváděného za jeho zaměstnance se nemění.
• Snížit pojistné si může zaměstnavatel, který nezaměstnává v posledním dnu měsíce více než 50 zaměstnanců pracovním poměru, kteří se účastní na nemocenském pojištění. Do počtu 50 zaměstnanců se zahrnují i zaměstnanci v pracovním poměru, jimž zaměstnání trvá, ale nepracují, například z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovního volna bez náhrady mzdy (neplacené dovolené) a jiných překážek v práci a i zaměstnanci, jimž byla dána výpověď.
• Počet zaměstnanců v pracovním poměru, zjištěný ke konci každého z těchto 3 měsíců, se v porovnání se stavem takových zaměstnanců k 31. 3. 2020 nesnížil o více než 10 %. Nemusí se jednat o ty stejné zaměstnance, důležitý je počet. Jedna osoba pracující u stejného zaměstnavatele na základě dvou pracovních smluv pro dva různé druhy práce se pokládá za dva zaměstnance apod. V sociálním pojištění se každý pracovní vztah, na jehož základě je vykonávána činnost pro zaměstnavatele, posuzuje samostatně.
• Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za jednotlivý měsíc (z tří výše uvedených) se v porovnání s úhrnem vyměřovacích základů takových zaměstnanců v březnu 2020 nesnížil o více než 10 %.

Nelze si odečíst:

• za zaměstnance vyšší vyměřovací základ než 52 253 Kč, tj. více než 1,5násobek průměrné mzdy stanovené pro účely sociálního pojištění pro rok 2020. Činí-li vyměřovací základ zaměstnance v červnu 100 000 Kč, sníží se úhrn vyměřovacích základů za tohoto zaměstnance jen o 52 253 Kč.
• vyměřovací základ zaměstnance v pracovním poměru, kterému dal zaměstnavatel výpověď podle § 52 písm. a) až c) ZP.

Při stanovení svého vyměřovacího základu zaměstnavatel nejprve stanoví jako obvykle úhrn vyměřovacích základů, v němž jsou zahrnuty vyměřovací základy všech zaměstnanců, tj. jak zaměstnanců v pracovním poměru, tak činných na základě dohod, jednatelů, členů družstev atd. Od tohoto úhrnu pak odečte vyměřovací základy zaměstnanců, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dnu měsíce, za který uplatňuje nárok na prominutí pojistného.

Zaměstnavatel, který již podal přehled za kalendářní měsíce červen, červenec a srpen, nemůže dodatečně uplatnit prominutí pojistného, pokud prominutí na podaném přehledu neuplatnil, anebo později zjistil, že si u zaměstnance mohl uplatnit odpočet vyššího vyměřovacího základu, než si uplatnil.

Zjistí-li zaměstnavatel po podání přehledu, že u zaměstnance, o jehož vyměřovací základ si snižoval úhrn vyměřovacích základů, byl v tomto měsíci vyšší vyměřovací základ, než uvedl, podá za tento měsíc nový přehled. Na tomto přehledu se zvýší úhrn vyměřovacích základů, ale úhrn vyměřovacích základů, o které se úhrn vyměřovacích základů snižoval, se nemění.

Jak na to?

Realizace podpory je nastavena tak, že zaměstnavatel bude žádat o příspěvek zpětně, vždy za předcházející měsíc. Tedy žádost o refundaci části nebo plné výše vyplacených náhrad mezd lze za podat za předcházející měsíc v měsíci bezprostředně následujícím. Přehled o výši pojistného se podává vždy od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Program schválen na březen až říjen (resp. červen až srpen v případě Režimu C).

Základním předpokladem je vznik výše uvedené překážky v práci, a dále nesmí být zaměstnavatel z programu vyloučen na základě podmínek uvedených výše.

Vzhledem k tomu, že veškerá administrace probíhá výhradně elektronicky, musí mít zaměstnavatel zřízenu datovou schránku nebo disponovat uznávaným elektronickým podpisem.

Režimy A a B

Žádost se podává prostřednictvím webové aplikace na stránkách Úřadu práce ČR a je adresovaná pracovišti Úřadu práce, v jehož obvodu máte sídlo. Odesláním žádosti se také automaticky generuje dohoda o příspěvku na náhradu mzdy mezi vámi a Úřadem práce. Pokud je žádost v pořádku, pošle Úřad podepsanou dohodu prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.

Dále již za každý měsíc, poté co zaměstnavatel vyplatí náhrady mezd a odvede povinné odvody, předloží Úřadu formulář ve webové aplikaci se seznamem zaměstnanců a s jejich rodnými čísly. Úřad práce si následně ověří u ČSSZ pravdivost daných údajů, pokud je vše v pořádku, odešle příspěvek na účet zaměstnavatele.

Režim C

Nárok na prominutí pojistného uplatní zaměstnavatel na tiskopise „Přehled o výši pojistného“. Na měsíce, za které se pojistné promíjí, bude tiskopis doplněn o snížený vyměřovací základ. Tiskopis se zasílá Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) pouze elektronicky.

Agentury práce mohou vstoupit do Programu Antivirus, nicméně za níže uvedené podmínky. Je-li zaměstnavatel agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b) ZoZ, musel pracovní poměr zaměstnance, na nějž bude příspěvek poskytován, být sjednán přede dnem vyhlášení nouzového stavu dne 12. března 2020 a trvat po celou po celou dobu trvání Programu Antivirus. Tady to bohužel není jasné, manuál Ministerstvo neaktualizuje, na jednom místě uvádí, že po celou dobu, v dalším odstavci zase minimálně do 30. dubna.

Dobou trvání Programu Antivirus je míněno období uznatelnosti výdajů Programu Antivirus dle usnesení vlády č. 353 ze dne 31. března 2020. V dohodě tedy bude sjednán závazek zaměstnavatele, který je agenturou práce, že pracovní poměr zaměstnance zařazeného do Programu Antivirus musel vzniknout před 12. březnem 2020 a trvat minimálně do 30. dubna 2020. Tím ovšem není dotčena podmínka, že příspěvek nenáleží zaměstnavateli, jestliže ke dni podání vyúčtování pracovní poměr skončil nebo plyne výpovědní doba výpovědi dané zaměstnavatelem.

Chráněný trh práce – zaměstnavatelé podle § 78 zákona o zaměstnanosti Zaměstnavatelé, kteří jsou zaměstnavateli uznanými za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 ZoZ nemohou v Programu Antivirus čerpat příspěvek na zaměstnance, který je OZP, jestliže za stejný kalendářní měsíc byl na tohoto zaměstnance poskytnut příspěvek podle § 78a ZoZ. Souběh obou příspěvků tedy není umožněn v rámci kalendářního měsíce. V rámci kalendářního čtvrtletí umožněn je – zaměstnavatel za první čtvrtletí roku 2020 tedy může např. za měsíce leden a únor požádat na zaměstnance o poskytnutí příspěvku podle § 78a ZoZ a za měsíc březen z programu Antivirus Na základě zákona č. 161/2020 Sb., se pro účely stanovení výše příspěvku podle § 78a ZoZ po dobu trvání mimořádných opatření nesnižují skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy o náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Za správnost stanovení příslušné překážky v práci, správné stanovení a dodržování příslušných ustanovení ZP je plně odpovědný zaměstnavatel. Kontrola jejich dodržování náleží do kompetence Státního úřadu inspekce práce (SUIP). Případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením dohody o poskytnutí příspěvku a nemá návaznost na jeho případné vrácení, byla-li náhrada mzdy zaměstnanci skutečně vyplacena. Případné sankce z porušení pracovněprávních předpisů je v souladu s nimi oprávněn stanovit SUIP.

KURZARBEIT

Jedná se o program, který bude navazovat na Antivirus, spuštění se tedy přepokládá od listopadu. Na rozdíl od Antiviru, který funguje na systému keine arbeit tedy žádná práce, kdy jsou zaměstnancům vypláceny náhrady mezd, když nevykonávají práci, kurzarbeit neboli zkrácená práce je založena na systému, kdy je pracovní týden/doba zkrácena a náhrada mzdy se vyplácí za dny kdy zaměstnanec nevykonává práci, dorovnává tedy mzdu zaměstnancům, kterým byl zkrácen úvazek např. v důsledku snížené poptávky v době kalamit, epidemií či povodní. Ministerstvo má v plánu inspirovat se německým modelem.

Předběžně se dle schváleného programu vlády předpokládá, že by výše příspěvku měla být ve výši 70 % náhrady mzdy a zkrácen pracovní týden až o čtyři dny. Program by se vztahoval na zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni na dobu neurčitou a jsou zaměstnáni alespoň 3 měsíce. Kurzarbeit nebude aktivní stále, ale bude zapínán pouze v případě potřeby v období povodní, epidemií či dalších přírodních kalamit. Kurzarbeit má být určen pro aktivní společnosti, má je motivovat a pomoci překlenout složité období např. v důsledku nedostatku poptávky po zboží či službě. Program tedy nemá být pro společnosti v dlouhodobé krizi pomalu, ale jistě končící.

Podrobný model bude znám v průběhu října po projednání oběma komorami parlamentu.

LEX COVID

Dopady soudnictví

V rámci soudnictví je možno žádat soud o prominutí promeškané lhůty (i ty které ze zákona dříve nemohly být prominuty), a to v důsledku omluvitelného důvodu v souvislosti s mimořádným opatřením, které značně ztížilo provedení daného úkonu. Může být relevantní i do budoucna, vzhledem k opětovnému vyhlášení nouzového stavu a pokud budou zavedena obdobná opatření jako na jaře. Žádost o prominutí lhůty se musí dle zákona č. 191/2020 Sb. :

• podat do 15 dní od skončení mimořádného opatření, na které se žádost odvolává v civilním řízení dle § 2
• ve správním soudnictví je lhůta 14 dní (§ 3)
• v exekučním řízení a řízení o výkonu rozhodnutí činí lhůta 7 dní dle § 4
• v insolvenčním řízení lhůta činí také 7 dní (§ 5)
• žádost o prominutí lhůty pro podání návrhu Ústavní soudu lze podat do 15 dní (§ 6)
• v rámci trestního řízení lze žádat o navrácení zmeškané lhůty do 3 dnů dle § 7

Doporučujeme však dané možnosti případně nezneužívat a využívat pouze v oprávněných případech, na prominutí lhůty dle toho zákona právní nárok není!

Dopady pro právnické osoby

Právnické osoby budou řešit kvůli mimořádným opatřením, která omezují sdružování osob, potíže zejména s konáním zasedání orgánů právnických osob. Od účinnosti návrhu zákona proto mohou všechny právnické osoby uspořádat zasedání orgánu s využitím technických prostředků (např. videokonference) nebo rozhodovat mimo zasedání orgánů v písemné formě (tzv. per rollam), a to i v případě, že tuto možnost nepřipouští zakladatelské právní jednání. Zákon stanoví jen minimální požadavky na takové rozhodování, bližší podmínky určí (v případě jejich absence v zakladatelském právním jednání) statutární orgán.

Významné je také prodloužení nebo obnovení (v případě uplynutí funkčního období před nabytím účinnosti zákona) funkce člena voleného orgánu právnické osoby, a to do doby tří měsíců od skončení mimořádných opatření. Funkční období člena orgánu totiž může skončit dříve, než bude možnost zvolit nového člena. V takovém případě by mohlo být ohroženo fungování právnické osoby, proto se funkce automaticky prodlouží nebo obnoví, vždy však jen se souhlasem dotyčné osoby. To samozřejmě nevylučuje volbu jiné osoby na místo tohoto člena.

Posouvá se i lhůta ke svolání valné hromady kapitálové společnosti nebo členské schůze družstva za účelem projednání účetní závěrky. Obchodním korporacím se prodlouží lhůta pro svolání nejvyššího orgánu do doby tří měsíců od skončení mimořádných opatření.

Dopady insolvenční řízení

Zákon v první řadě podporuje podnikatele, jejichž podnikání může být dočasně ohroženo z důvodu přijatých mimořádných opatření. Jedná se o jedince, kteří se do zhoršené ekonomické situace nedostali vlastním přičiněním. Právě těmto podnikatelům poskytuje zákon ochranu před účinky insolvenčního práva a oddechový čas k tomu, aby veškeré zdroje mohli využít k záchraně svého podniku. Po přechodnou dobu nebudou povinni podat na sebe insolvenční návrh bez rizika odpovědnosti za škodu způsobenou jeho opožděným podáním (nejpozději do 31. 12. 2020). Po nezbytně nutnou dobu nebudou přípustné ani věřitelské insolvenční návrhy (do 31. 8. 2020).

Mimořádné moratorium se dotkne podnikatelů, kteří se nachází v úvodních fázích insolvenčního řízení. To podnikatelům nabízí prostor překonat hrozící úpadek tím, že zabrání rozhodnutí o úpadku, ochrání je před provedením exekucí a zachová nezbytné smlouvy o dodávkách zboží a služeb. Interaktivní formulář návrhu na mimořádné moratorium je k dispozici na portálu isir.justice.cz. Podnikatelům v pokročilejších fázích reorganizací zase umožňuje požádat o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu.

Zmírnění některých pravidel pocítí i dlužníci v oddluženích zahájených před tzv. oddlužovací novelou (z června 2019). Výpadek příjmu v důsledku koronavirové situace by s sebou neměl nést riziko zrušení schváleného oddlužení. Také by nemělo hrozit nepřiznání osvobození od dluhů po ukončení 5 let splátkového kalendáře, i pokud dlužník bez svého zavinění dosáhne nižšího než 30% uspokojení nezajištěných věřitelů. Tato opatření platí bez časového omezení, chrání tedy i dlužníky, jejich splátkové kalendáře skončí mezi posledními zhruba v roce 2025.

LEX VOUCHERY

Za situace celosvětové pandemie onemocnění COVID 19 a přijatých omezujících opatření mající vliv nejen na cestování, ale na každodenní život, jde o situaci, kterou zákon popisuje jako „nevyhnutelné a mimořádné okolnosti“ neboli vyšší moc. Za těchto okolností může odstoupit od smlouvy o zájezdu zákazník i cestovní kancelář.

Za normálních okolností má CK v takovém případě povinnost vrátit zákazníkům platby přijaté za neuskutečněné zájezdy nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy o zájezdu.

Lex Voucher upravuje zvláštní podmínky pro zájezdy s termínem zahájení od 20. 2. do 31. 8. 2020. U těchto zájezdů může cestovní kancelář využít tzv. ochranné doby, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem za zájezd.

Rozhodne-li se cestovní kancelář využít ochrannou dobu (toto rozhodnutí je na cestovní kanceláři), musí to písemně oznámit zákazníkovi a současně mu doručit poukaz na zájezd v hodnotě realizovaných plateb. Dnem doručení poukazu na zájezd začíná běžet ochranná doba, která končí nejdéle 31. 8. 2021.

Obdobně platí pro pořadatele kulturních akcí, rozdílem je však to, že se jedná o kulturní akce s termínem zahájení do 31. 10. 2020, také ochranná doba je prodloužena do 31. 10. 2021. Dalším rozdílem je také to, že v případě kulturní akce se voucher vydá pouze na žádost zákazníka, a to z toho důvodu, že na rozdíl od zájezdů nejsou lístky na kulturní akce většinou kupovány na jméno zákazníka, jsou tedy anonymní a pořadatel kulturní akce tak nezná potencionální účastníky.

Pomineme-li názor Evropská komise, možnost, že je zákon v rozporu s evropskou směrnicí, neboť zkracuje práva spotřebitelů, žádné závazné stanovisko či Unie zatím nevydala. Lex voucher má i tak spoustu mezer a nejasností. Jednak se mohou pořadatelé a zákazníci domluvit i jinak, např. dohodou o převedení vynaložených prostředků na tzv. „kredity“ na příští nákup, či vystavit poukaz, který však nepodléhá zákonnému režimu, může tak být více či méně výhodný pro zákazníka – spotřebitele. Zákon také dále nespecifikuje význam „zájezd stejné nebo vyšší jakosti“. Je kupříkladu dvouhvězdičkový hotel v Řecku stejné jakosti jako dvouhvězdičkový hotel ve Španělsku? Koruna také výrazně oslabila, je možné že ceny zájezdů budou velmi rozdílné příští rok. Také zákon aktuálně platí do 31. 8. 2020, ale lze očekávat další omezení zájezdů i do budoucna! Dále zákon také nepočítá s tím, že většina zákazníků měla zaplacené pouze zálohy za zájezd a zbytek peněz dle splátkového kalendáře nedoplatili, dochází tak defacto k porušení smlouvy ze strany zákazníka, CK tak může zatím legitimně smlouvu vypovědět. Poukaz na zájezd dle lex voucher CK vydávají pouze zaplacené zájezdy.

Výjimky – osoby, které mohou poukaz dle lex voucher odmítnout:

• držitel průkazu osoby se zdravotním postižením,
• osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,
• osoba těhotná či osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou,
• osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě (samoživitel),
• osoba starší 65 let,
• zaměstnanec, který ke dni doručení oznámení cestovní kanceláře o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce a
• škola nebo školské zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.

COVID-KULTURA

Cílem programu je poskytnout podporu podnikatelským subjektům v oblasti kulturního a kreativního průmyslu na marně vynaložené výdaje, které vznikly v rozhodném období od 1. října 2019 do 17. května 2020 ve spojitosti s organizací kulturních akcí, které se měly konat v období od 10. března 2020 do 31. srpna 2020 a byly v přímé souvislosti s mimořádnými opatřeními vlády přesunuty nebo zrušeny.

Žádost se podává elektronicky prostřednictvím aplikace na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Oprávněnými žadateli jsou: podnikatelské subjekty, které mají jako svou hlavní činnost pořádání či zajištění hudebních, hudebně dramatických, tanečních a divadelních projektů, jejichž primárním cílem je poskytnutí kulturní služby veřejnosti v oblasti Performing Arts; individuální umělci; podnikatelské subjekty: pořadatelé festivalů; hudební kluby – provozovny, jejichž hlavní funkcí je autorská živá hudební produkce a vytváření hudebního programu, dramaturgie, propagace a provozování hudebního programu je jejich hlavní činností; technické firmy a podnikatelské subjekty zajišťující akce v rámci kulturní služby veřejnosti (poskytující služby či prostory pro kulturní akce dle Programu); umělecké soubory či orchestry; pořadatelé cirkusů; umělecko-manažerské agentury, které jsou hlavními pořadateli kulturní akce; galerie a muzea; divadla.

Žadatel nepřerušil provozování živnosti, nebo mu nebylo provozování živnosti pozastaveno, nebo nepřerušil provozování podnikatelské činnosti na základě jiného právního předpisu než živnostenského zákona;

• je daňovým subjektem;
•  není v likvidaci, insolvenci, exekuci či výkonu rozhodnutí na majetek
• došlo ke znemožnění výkonu hlavní činnosti v důsledku koronaviru
• po celou dobu čerpání podpory musí pokračovat ve výkonu hlavní podnikatelské činnosti v oblasti kulturních akcí
• nemá nedoplatky vůči určitým veřejným institucím

Podpora je poskytována ve výši 50 % z marně vynaložených nákladů, v maximální výši 5.000.000,- Kč pro jednoho žadatele.

Marně vynaloženými výdaji rozumíme výdaje, které nejdou použít na jinou či odloženou akci. Zejména výdaje na propagaci akce, výdaje spojené s přípravou na akci, náklady na autorské honoráře a umělecké agentury. Kulturní akcí se rozumí akce, jejíž účelem je poskytnutí kulturní služby veřejnosti a na kterou bylo do 10. března 2020, prodáno alespoň 50 vstupenek. Za akci zrušenou bez náhrady se považuje i akce která byla zrušena a plánuje se až další rok. Přesunutou akcí se tedy rozumí akce, která byla/bude uskutečněna ještě tento rok 2020.

Na dotaci není právní nárok. Program nekompenzuje ušlý zisk. Žádosti je možné podávat do 30. 9. 2020. Ministerstvo však počítá s rozšířením a plánuje program COVID-KULTURA II.

COVID-UBYTOVÁNÍ

Jedná se o dotační program pro podnikatelské subjekty v oblasti provozovatelů ubytovacích zařízení. Rozhodné období pro podporu tohoto odvětví cestovního ruchu je od 14. 3. 2020 do 24. 5. 2020 tj. 72 dní. Jedná se o dobu, po kterou byla zařízení uzavřena z důvodu platnosti usnesení vlády ČR v souvislosti s krizí způsobenou pandemií COVID-19.

COVID – Ubytování počítá pouze s ubytovacími zařízeními, kam nespadají krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Dotace je navržena ve výši 100 Kč – 330 Kč v závislosti na kategorii a třídě ubytovacího zařízení na lůžko za noc. Tato podpora přispěje k udržení stávajícího rozsahu a kvality poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu, dále též k udržení nabídky služeb.

V rámci vyplácení podpory bude zohledněna i sezónnost zařízení tzn., pokud v předchozích dvou letech bylo zařízení uzavřeno, na podporu nárok mít nebude, popřípadě bude poměrně zkrácena. Žádosti je možné podávat do 30. 10. 2020. Podávání žádostí probíhá online prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj.

Hotel, NLZ (nestátní lázeňské zařízení) *****	330 Kč
Hotel, motel, botel, NLZ ****	330 Kč
Hotel, motel, botel, NLZ ***	300 Kč
Hotel, motel, botel, NLZ **	200 Kč
Hotel, motel, botel, garni NLZ *	200 Kč
Hotel Garni	250 Kč
Penzion	200 Kč
Kemp (ubytovací objekty)	100 Kč
Chatová osada	100 Kč
Turistická ubytovna	100 Kč
Ostatní HUZ – pouze nestátní lázeňská zařízení dle kvality ubytování *, **, ***, ****	200–300 Kč

SEDAČKOVNÉ

Jedná se o dotační program pro podnikatelské subjekty v oblasti autobusové dopravy. Rozhodné období pro podporu tohoto odvětví cestovního ruchu zatím není známé. Patrně se bude jednat o podporu na podobném principu jako COVID-Ubytování, vztahuje se na provozovatele nepravidelné zájezdové dopravy, kteří byli omezeni ve své činnosti z důvodu platnosti mimořádných opatření vlády ČR v souvislosti s krizí způsobenou pandemií COVID-19.

Předpokládá se paušální náhrada za každou sedačku za den, a přijímání žádostí by mohlo započít v říjnu tohoto roku. Tato výzva tedy nebude určena linkovým autobusům.

COVID-NÁJEMNÉ

Cílem programu je poskytnout podporu podnikatelům provozujícím maloobchodní podnikatelskou činnost nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně (nebo její části, jež byla uzavřena) a s nimi přímo provozně souvisejícího zázemí, které užívají na základě nájemní smlouvy, a kterým byl na základě přijatých mimořádných opatření Vlády ČR zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v těchto provozovnách a tím snížena schopnost generovat tržby a platit nájemné.

Rozhodným obdobím je 1. 4. až 30. 6. 2020 a rozhodným nájmem se rozumí souhrn všech plateb za nájem za toto období. Maximální výše podpory činí 10 milionů Kč pro jednoho žadatele.

Oprávněným žadatelem je nájemce, který:

• je podnikatelem (fyzickou, nebo právnickou osobou) a vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání nebo obdobným způsobem
• užívá provozovnu, která není v jeho vlastnictví, na základě nájemní smlouvy uzavřené před 13. březnem 2020, k maloobchodnímu prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům
• v důsledku přijatých krizových mimořádných opatření v souvislosti s pandemií COVID‑19 mu byl státními orgány zakázán maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách alespoň v části období od 13. března do 30. června 2020.

A zároveň není spřízněnou osobou s pronajímatelem prostor provozovny. Nájemce a pronajímatel nesmí být pro účely čerpání podpory dle tohoto programu:

• osobami blízkými dle § 22 OZ,
• ve vztahu osoby ovládající a ovládané dle § 74 ZOK
• osobami jednajícími ve shodě dle ust. § 78 ZOK
• ve vztahu, kdy jeden z nich vůči druhému uplatňuje podstatný vliv, nebo jsou součástí jednoho konsolidačního celku dle § 22 odst. 5 a 6 zákona o účetnictví

Další nezbytnou podmínkou je poskytnutí slevy z nájmu v celkové výši alespoň 30 % od pronajímatele. (Neplatí v případě, kdy je pronajímatelem prostor provozovny stát.)

V případě nestátního pronajímatele pak musí nájemce dále uhradit alespoň 50 % nájmu za rozhodné období ke dni podání žádosti, aby získal podporu od státu ve výši 50 % rozhodného nájemného. Pokud je však pronajímatelem stát, dle zákona slevu z nájmu poskytnout nemůže, je tedy potřeba, aby nájemce uhradil 80 % rozhodného nájemného ke dni podání žádosti, v daném případě však výše podpory činí 80 % rozhodného nájemného.

Pronajímatel není povinen poskytnout 30% slevu na nájemném, v tomto případě však, nájemce nesplňuje podmínky programu a jeho žádost tak nebude přijata. Slevu je možné poskytnout i dodatečně po zaplacení, nejpozději však musí být prokazatelná v den podání žádosti. I v případě uzavření provozovny pouze v části rozhodného období má žadatel nárok na podporu za celé období duben až červen 2020.

Podpora je určena pouze nájemcům, pronajímatelé nebudou od státu nijak kompenzováni za poskytnutí slevy.

Procentuální sleva a výše zaplaceného nájmu se počítá souhrnně za celé rozhodné období. Pokud pronajímatel odmítá poskytnout slevu na nájemném, stále musí postupovat podle zákona č. 210/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, který stanoví, že pronajímatel nemůže v ochranné době (do 31. 12. 2020) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo

a) v rozhodné době (ode dne 12. března do 30. června 2020), a

b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti.

Na podporu z programu Covid-nájemné mají nárok také stravovací zařízení, která se rozhodla provozovat výdejová okénka. Nárok na podporu má dále například i nájemce (podnikatel-provozovatel) hotelů či tzv. apartmánových domů (i Airbnb) jestliže v daných prostorech dochází k poskytování ubytovacích služeb (živnost volná) s povinnou registrací pronajímaného prostoru jako provozovny, jejichž provoz byl s výjimkami zakázán. Pak takový žadatel má nárok na podporu.

Žádosti lze podávat do 30. 9. 2020, prostřednictvím interaktivní aplikace na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Programy COVID

Podpora COVID II ve formě bankovních záruk je poskytována v režimu de minimis, což znamená, že je sice poskytována ze státních prostředků a zvýhodňuje malé a střední podnikatele, ale vzhledem k její relativně nízké hodnotě nehrozí narušení hospodářské soutěže. Program je určen podnikatelům, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku koronaviru a souvisejících mimořádných opatření. Program je financován z fondů EU v rámci OPPIK, a proto tak bohužel není určený pro projekty na území hl. m. Prahy.

O podporu v rámci COVID II můžete žádat i pokud již čerpáte úvěr v rámci programu COVID I. O záruku COVID II lze žádat opakovaně, a to vždy jednou za 6 měsíců!

Pozor! Nejedná se o dotační program, podpora je poskytována formou bankovní záruky za úvěr u jiné spolupracující banky a případně finančního příspěvku na úroky. O záruku lze žádat k úvěrům jižod 10 tisíc až po 15 miliónů Kč na dobu až tří let. Celková výše příspěvku na úroky je v závislosti na výši úvěru až 1 milión Kč a je vyplacen nejprve po prvních třech měsících a poté vždy za každý rok. Poskytování bankovní záruky s příspěvkem na úroky však již bylo pozastaveno. Úvěr samotný mohl být sjednán i na delší dobu, nicméně bankovní záruka a finanční příspěvek byly omezeny na zmíněnou dobu tří let. Aktuálně lze žádat pouze o záruky k úvěrům bez příspěvku na úroky.

Program COVID III podstatně rozšířil stávající programy COVID I, Praha a II. COVID III je poskytován celorepublikově a je možné žádat o ručení k sjednaným úvěrům až do výše 50 miliónů Kč, tří leta doba však zůstala. Nově je program COVID dostupný zaměstnavatelům až do 500 zaměstnanců (dříve pouze 250). Ani v tomto případě se nejedná o dotační program. Výše ručení v maximální výši 90 % (tedy max. 45 mil Kč) u zaměstnavatelů do 250 zaměstnanců, a v případě zaměstnavatele od 250 do 500 zaměstnanců ve výši 80 % z celkové jistiny (tedy maximálně 40 mil Kč). Úvěr musí být sjednán nejpozději 31. 12. 2020.

Úvěr lze využít pouze na způsobilé výdaje, tedy na úhradu vašich provozních výdajů. Nelze tak využít úvěr na investice, refinancování či podporu zemědělské činnosti. Do jednoho roku od získání záruky je však potřeba doložit informace o realizaci projektu, tedy předložit k čemu byly skutečně využity prostředky získané úvěrem v případě COVID II.

Výdaje musí být doložitelné účetními/daňovými doklady pro účely případných následných kontrol při prověřování ze strany ČMZRB, České republiky, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Komise; nesmí být také vynaloženy na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném Dluhovém financování žadatele.

Při neplnění či porušení podmínek programů k zániku ručení u úvěrů COVID III, a v rámci programu COVID II může dojít i k smluvním pokutám a dalším sankcím!

ODKLADY SPLÁTEK

Odklad splátek nedopadá automaticky na všechny úvěry, ale jen na ty, ohledně nichž dlužník o odklad splátek požádá věřitele. Odklad se týká pouze úvěrů sjednaných před 26. březnem 2020. Úvěr musel být současně do 26. března 2020 i čerpán. Pokud se jedná o úvěr na bydlení, stačí uzavření smlouvy do 26. března 2020 a úvěr ještě nemusel být čerpán. Nevadí, že pohledávka z úvěru byla postoupena věřitelem jiné osobě (třeba inkasní agentuře), pokud to však nebylo v důsledku více než 30denního prodlení se splácením.

Možnost odkladu nedopadá především na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, úvěry, u kterých byl dlužník 26. březnu 2020 už více než 30 dnů v prodlení s plněním peněžitého dluhu, nájem věci nebo leasing, u něhož není sjednána povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby, úvěr určený k obchodu s investičním nástrojem a některé další druhy úvěrů.

Pokud je dlužník podnikatel – fyzická osoba

během ochranné doby nemusí platit nic, všechny splátky se odsunou po skončení ochranné doby. Za ochrannou dobu náleží věřiteli úrok, ten je splatný až po splacení všech odložených splátek, úroková sazba po dobu trvání ochranné doby odpovídá sjednané úrokové sazbě.

Pokud je dlužník podnikatel – právnická osoba

během ochranné doby se nesplácí jistina, je ale nutné průběžně platit úroky. Úroková sazba po dobu trvání ochranné doby odpovídá sjednané úrokové sazbě.

Ochranná doba bude trvat od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy dlužník oznámil věřiteli, že ji využívá. Pokud tedy dlužník ještě v září učiní oznámení směrem k věřiteli, ochranná doba začne běžet 1. října 2020, první odloženou splátkou tak může být splátka splatná v říjnu 2020.

Jak plyne z výše uvedeného, splácení úvěru se vám tak protáhne o zvolenou ochrannou dobu, za tyto měsíce však i tak platíte smluvené platíte úroky, v důsledku se vám tedy úvěr prodraží!

OMEZENÍ VYCESTOVÁNÍ

Občané ČR – Pokud vstupující osoba nepobývala déle než 12 hodin v posledních 14ti dnech v zemi v červené zóně (tj. nacházela se pouze na území země v zelené zóně, anebo v zemi v červené zóně strávila kratší dobu než 12 hodin): – nejsou žádné další povinnosti. Na pendlery nebo přeshraniční pracovníky se tak aktuálně nevztahují žádné zvláštní požadavky

v případě pracovníků mezinárodní dopravy – platí povinnost nosit na území ČR ochranné prostředky dýchacích cest (roušky), a to po dobu 14 dnů od vstupu na území ČR, pokud pobývali více než 12 hodin v rizikové zemi v předchozích 14 dnech.

Občané EU a dalších zemí jako Island, Velká Británie, Vatikán apod. – stejné požadavky jako na občany ČR, pokud jsou občany z bezpečných zemí. Jediným státem s vysokým rizikem je aktuálně Španělsko. Pro evropské pracovníky mezinárodní dopravy platí stejná omezení obdobně jako u občanů ČR.

Třetí země – až na výjimky možnost vstupu pouze z bezpečných zemí.

Ukrajina – občané Ukrajiny, kteří podávají své žádosti na Ukrajině, mohou s účinností od 24. srpna 2020 podat žádost o schengenské (krátkodobé) vízum za účelem zaměstnání, a to bez ohledu na to, jakou práci budou v ČR vykonávat.

Každý občan ČR i cizinec, který pobýval v posledních 14 dnech déle než 12 hodin na území států, které nejsou na seznamu s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19, tedy i na Ukrajině, je s okamžitou platností povinen nahlásit tuto skutečnost a vyplnit tzv. příjezdový formulář krajské hygienické stanici, příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu, a bezodkladně (do 5 dní po příjezdu) se na vlastní náklady na území ČR podrobit RT‑PCR testu na přítomnost SARS CoV-2. Od 13. 7. 2020 také občané Ukrajiny jedoucí do ČR za prací musí mít vyplněné Prohlášení zaměstnavatele, který je přijímá do zaměstnání.

Do doby předložení výsledků tohoto testu nebude cizinec moci na území ČR nastoupit do zaměstnání, k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti ani do vzdělávacích institucí.

OMEZENÍ RAKOUSKO

Český občan může do Rakouska přicestovat bez udání důvodu. V případě kontroly osoby musí hodnověrně doložit, že v uplynulých 10 dnech nepobýval jinde než v Rakousku či v jedné z bezpečných evropských zemí/destinací. Za „hodnověrné doložení“ je v praxi považováno ústní prohlášení cestovatele v případě namátkové kontroly. Tito občané ČR tedy nemají povinnost předkládat atest o neinfikovanosti, ani NEMUSÍ tranzitovat bez zastávky. Občané přijíždějící do Rakouska z Prahy musí předložit negativní test na covid.

Podmínky pro výše uvedené občany ČR, kteří jedou do Rakouska za prací jsou stejné jako před vypuknutím koronavirové pandemie.

Platí povinnost nosit roušky v při poskytování služeb, na úřadech, v bankách, na poštách a u benzínových pump, ve školách (mimo třídy) a všude, kde dochází ke styku se zákazníky, dále v hromadných dopravních prostředcích (metro, tramvaje, autobusy), v taxi a při spolujízdách, pokud osoby nesdílejí společnou domácnost, a při akcích v uzavřeném prostoru.  Roušky jsou povinni nosit též návštěvníci zdravotnických a lázeňských zařízení a pečovatelských domů. Povinnost nosit roušku nemají děti do 6 let a osoby, u kterých to ze zdravotních důvodů nelze vyžadovat. Místo roušky je možné použít i šál, nebo šátek zakrývající nos a ústa. Je nutné dodržovat odstup mezi osobami minimálně 1 m. Dále je omezen počet účastníků na soukromých oslavách a akcích ve vnitřních prostorech na max. 10 osob (s výjimkou pohřbů, kde se toto pravidlo neuplatní, naopak se opatření dotkne např. svateb). To se netýká akcí v soukromých obydlích, důrazně se však dodržování tohoto pravidla doporučuje, i když se oslavy pořádají doma. Při akcích ve venkovních prostorech zůstává horní hranice 100 osob. Také v gastronomii vstoupilo v platnost nové pravidlo – u jednoho stolu může sedět max. 10 osob, při vstupu a pohybu po restauraci je povinnost nosit roušku. Nově se zavádí povinnost nosit roušky také na trhu. Jednotlivé spolkové země mohou přijmout další opatření v boji s pandemií koronaviru.

V souvislosti s rozhodnutím vlády o ukončení platnosti opatření omezujícího možnost vycestování z území ČR doporučuje MZV i nadále cestovat do zahraničí jen v naléhavých a nezbytných případech. Důvodem jsou rozsáhlá restriktivní opatření a omezení, která jsou v současné době aplikovávána většinou zemí, a výrazné komplikace v dopravě. Pracovní poměr či jiné zakázky, však bezesporu mezi naléhavé případy spadají.

Rakousko je aktuálně na seznamu bezpečných zemí ze strany ČR, tedy se přeshraniční pracovníci nemusejí obávat nějakých opatření ani po návratu zpět do Česka. Na konci září Rakousko evidovalo bezmála 8.500 aktuálně nakažených covidem-19.

OMEZENÍ V ČESKU

Od pondělí 5. 10. 2020 bude opět vyhlášen nouzový stav!

ŠKOLY:

Mateřské́ školy: zůstávají prozatím bez omezení

ZŠ 1. stupeň – Omezuje se hudební́ výchova – bez zpěvu, tělocvik zatím bez omezení

ZŠ 2. stupeň a nižší stupně̌ víceletých gymnázií́ – Omezuje se hudební́ výchova – bez zpěvu a tělocvik realizován venku

SŠ a VOŠ v zeleném regionu – Omezuje se hudební́ výchova – bez zpěvu a tělocvik realizován venku

SŠ a VOŠ v oranžových a červených regionech – Nařízená 14denní distanční́ výuka s výjimkou praktické́ výuky

SHROMAŽĎOVÁNÍ:

Vnitřní́ hromadné́ akce jsou povolené do 10 osob

Venkovní́ hromadné́ akce povolené do 20 osob

Výjimky např̌. podnikatelské́ aktivity, akce orgánů̊ veřejné́ moci, zastupitelstva do 100 osob

KULTURA:

Zákaz oper, muzikálů̊, kolektivního zpěvu včetně̌ zkoušek po dobu na 14 dní

Ostatní́ divadelní́ představení́ a filmy do 500 osob, ale je zakázána přestávka na konzumaci jídla či pití

SPORT:

Sportovní utkání realizována pouze bez diváků

Registrované́ sportovní́ aktivity – do 130 osob včetně̌ sportovců̊ a realizačního tymu

Zájmové́ sporty – obdobně jako u akcí, tedy uvnitř̌ do 10 osob, venku do 20 osob

OBCHODY:

V restauracích je možné sedět maximálně̌ 6 osob u jednoho stolu.

Od 19. 10. 2020 lze uspořádat svatby a pohřby pro maximálně 30 osob.

Bazény, posilovny a družiny fungují bez omezení, ovšem je doporučené se neshlukovat.

Bohoslužby a obdobné církevní obřady jsou možné pouze bez zpěvu a do 100 osob.

Opět povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a ve vnitřních prostorech budov. Výjimky pro určité skupiny lidí – děti do 2 let, osoby s duševní nemocí, aj., a pak také při speciálních příležitostech – snoubenci při sňatečném obřadu, soudce, procesní strany, svědek během jednání atd.

NÁHRADA ŠKODY

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.04.2020 sp.zn. 14 A 41/2020 (dále též „Rozsudek“) zrušil správní soud dnem 27. 4. 2020 mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 4. 2020 a ze dne 26. 3. 2020 o omezení maloobchodního prodeje a mimořádná opatření ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 23. 3. 2020 omezující volný pohyb osob (dále společně též „mimořádná opatření“).

Správní soud v Rozsudku dospěl k závěru (ve stručnosti), že z ústavního zákona o bezpečnosti ČR a z krizového zákona plyne, že možností omezit základní práva a svobody za trvání nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu disponuje pouze vláda, že zákon nepřipouští delegování této pravomoci na kohokoliv jiného, a že Ministerstvo zdravotnictví nevydávalo svá opatření v režimu dle krizového zákona nýbrž dle zákona o ochraně veřejného zdraví, a proto byla (správním soudem zrušená) mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví vydána v rozporu se zákonem.

Správní soud v Rozsudku (shodně se zákonem o ochraně veřejného zdraví) kvalifikuje mimořádná opatření jako opatření obecné povahy a výslovně vylučuje, že by se jednalo o správní rozhodnutí. Ke stejnému závěru ohledně (formy) právní povahy mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví jako v Rozsudku, totiž že jde o opatření obecné povahy, dospěl Ústavní soud v plenárním usnesením ze dne 22.04.2020 sp.zn. Pl. ÚS 8/20 (publikovaném dne 28.04.2020), ve kterém mj. uvedl, že opatření obecné povahy není akt individuální aplikace práva ve smyslu „pravomocného rozhodnutí v řízení“, jak vyplývá z jeho samotných definičních znaků, a nelze je rovněž podřadit ani pod pojem „jiný zásah orgánu veřejné moci“ (viz bod 55 cit. usnesení Ústavního soudu).

Zatím není jisté, zda rozsudek obstojí v řízení před Nejvyšším správním soudem, Ministerstvo zdravotnictví podalo proti rozsudku kasační stížnost.

Mezi odbornou veřejností není víceméně pochyb, že skutečná škoda se hradí vždy, jak v režimu krizového zákona, tak v režimu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen „OdpŠk“). Stejná shoda je také u hrazení ušlého zisku v režimu OdpŠk. Určité pochybnosti má však část odborné veřejnosti o možnosti žádat náhradu ušlého zisku dle krizového zákona.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 28 Cdo 5171/2008, ze dne 13. 11. 2012 judikoval, že:

„Individuální právní akty ministra či jiného orgánu státu, byť formálně nesprávně vydané jako právní předpisy, nejsou normotvorbou, nýbrž realizací úkolů příslušného orgánu, a v případě jejich zrušení nálezem Ústavního soudu odpovídá stát za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.“

Důvodová zpráva k zákonu č. 160/2006 Sb., jenž přinesl zásadní novelizaci komentovaného zákona OdpŠk k tomu uvádí: „Zákon č. 82/1998 Sb. totiž reflektuje pouze škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, čímž znemožňuje náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci jiným způsobem. Mezi nové instituty, které nový správní řád přinese, patří především veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy a některé jiné úkony správního orgánu (vyjádření, osvědčení a sdělení podle části čtvrté nového správního řádu). Je nesporné, že rovněž za škodu způsobenou na základě těchto institutů by měl stát nebo územní samosprávné celky odpovídat. V případě veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy se tyto instituty výslovně podřazují pod režim rozhodnutí, takže po procesní stránce se bude v případě náhrady škody způsobené těmito instituty postupovat tak, jako by šlo o nezákonné rozhodnutí.“

Nabízí se však zajímavá otázka, zdali osoba, která utrpěla újmu v důsledku nezákonného opatření obecné povahy, je oprávněna domáhat se náhrady újmy postupem podle komentovaného zákona, když neuplatnila připomínky dle § 172 odst. 4 správního řádu nebo nepodala písemné odůvodněné námitky dle § 172 odst. 5 správního řádu. Jinými slovy vyvstává otázka, zdali zejména nepodání písemných námitek nelze hodnotit jako nevyčerpání všech procesních prostředků určených k ochraně práva dle § 8 odst. 3 OdpŠk. To však bude záviset na hodnocení soudu.

Názory se různí, zdali je možné počítat ušlý zisk oproti stejnému období za předešlý rok, neboť i v případě kdy by nedošlo k plošnému uzavření provozoven, v důsledku koronaviru by zisk podnikatele byl s velkou pravděpodobností nižší. Lze totiž důvodně očekávat, že i kdyby nebyla zavedena plošná omezení, i tak by lidé využívali např. restauraci méně z důvodu pandemie Covidu-19. Proto zřejmě nebude snadné vypočítat/určit požadovaný ušlý zisk a zdali bude vůbec soudy přiznáván, přihlédneme-li k faktu, že tedy nelze srovnávat objem tržeb podnikatele ku příkladu za březen až duben 2019 s letošním rokem za účelem vyčíslení předpokládaného ušlého zisku podnikatele.

Aby si tyto škody mohly uplatnit, musí poškozené osoby splnit podmínky obsažené v § 14 OdpŠk, podle kterého je nutné nejprve uplatnit nárok u úřadu, který nesprávné rozhodnutí či postup učinil (v tomto případě to bude Ministerstvo zdravotnictví). Až poté co ministerstvo žádosti nevyhoví je možné uplatnit nárok u soudu ve lhůtě 6 měsíců od vydání rozhodnutí. Bude potřeba prokázat zejména příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a nezákonným rozhodnutím orgánu. Je tedy potřeba dát dohromady veškeré podklady a dokumenty, ze kterých bude možno usuzovat, že máte nárok na náhradu škody v důsledku přijatých mimořádných opatření.

Mgr. Jaroslav Zeman, advokát

David Škvařil, právní praktikant