Stanovisko k odmítnutí dočasně přidělených zaměstnanců z důvodu nouzového stavu.

Aktuální situace vyhlášeného nouzového stavu dopadá v mnohém rovněž na oblast agenturního zaměstnávání. V souvislosti s množícími se dotazy našich klientů tímto poskytujeme právní stanovisko pro možnou nastalou situaci, kdy uživatel odmítne přidělovat práci dočasně přiděleným agenturním zaměstnancům.

Rozhodnutí nepřidělit dočasně přidělenému agenturnímu zaměstnanci práci, ať už je důvodem tohoto postupu uživatele snížení objemu zakázek a tedy snížení rozsahu výroby, či úplné přerušení výroby, má zásadní dopady i na samotnou agenturu práce.

Předně je důležité poznamenat, že každou jednotlivou situaci je potřeba řešit individuálně, jelikož záleží na každém jednotlivém smluvním vztahu agentury práce a uživatele, sjednaných právech a povinnostech, zejména pak sjednaných způsobem ukončení dočasného přidělení.
Součástí smluvní dokumentace o dočasném přidělení zaměstnanců, ať už rámcové dohody o dočasném přidělení či konkrétní dílčí dohody, musí být v souladu se zákonnou právní úpravou ujednání určující dobu, po kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat práci u uživatele. Za obecné základní východisko můžeme označit skutečnost, že není-li sjednáno jinak, končí dočasné přidělení až uplynutím sjednané doby. Kromě uplynutím doby může být, znovu v souladu se zákonnou právní úpravou dočasného přidělení, dočasné přidělení ukončeno jednostranným prohlášením některé ze smluvních stran, byla-li tato možnost sjednána.

Znovu tedy apelujeme na důsledné posuzování každého jednotlivého případu při zohlednění ujednaných možností způsobu ukončení dočasného přidělení.
Není-li ujednáno jinak, dočasné přidělení zaměstnance trvá i po vyhlášeném nouzovém stavu a uživatel má povinnost přidělovat zaměstnanci práci. Nepřiděluje-li ji, tedy zejména odmítne-li nástup dočasně přiděleného zaměstnance na sjednanou směnu, ať už z důvodu uzavření výroby, nebo z důvodu snížení stavu zaměstnanců a upřednostnění kmenových zaměstnanců, jedná se o překážku v přidělování práce na straně uživatele, dočasné přidělení stále trvá a agentuře práce náleží za dočasné přidělení sjednaná odměna.

Co se týče dočasně přidělených zaměstnanců a jejich mzdových nároků vůči agentuře práce, zde nadále platí zákonná povinnost zajistit zaměstnanci stejné mzdové podmínky jako má srovnatelný kmenový zaměstnanec. Byla-li tedy mzda kmenových zaměstnanců uživatelem poměrně snížena, může být za stejných podmínek mzda poměrně snížena i agenturou práce dočasně přidělenému zaměstnanci.

Řešíte-li obdobný problém stran nepřidělování práce Vašim zaměstnancům uživatelem, neváhejte se na nás obrátit. Vaši konkrétní situaci a možné nároky posoudíme a navrhneme vhodné řešení.
S pozdravem a přáním dostatku sil v této době

Mgr. Jaroslav Zeman a Mgr. Jiří Tašl

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.