Rozvod manželství

Dvě slova, která mnohým manželským párům způsobují vrásky na čele. Těm šťastnějším z důvodu, že se do této životní fáze nikdy nechtějí dostat. Těm ostatním, kteří se již v této fázi nachází, z důvodu, že netuší, jak takový rozvod probíhá a co konkrétně je k němu potřeba. Pokud jste sami sebe našli právě v této skupině, je následující článek především pro Vás.

Samozřejmě tak, jako je každé manželství jiné, i každý rozvod může mít svá specifika. V právní rovině upravuje rozvod manželství zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. z.“), na jehož základě rozlišujeme dva typy rozvodu, a to rozvod sporný a rozvod nesporný.

Rozvod nesporný

Nesporný rozvod upravuje obč. z. v § 757. Je zpravidla jednoduchý a rychlý. Obecně lze říci, že se o nesporný rozvod jedná vždy, pokud oba manželé s rozvodem manželství souhlasí a jsou schopní se na všem potřebném dohodnout. Vším potřebným je v tomto případě myšlena shoda manželů ohledně podání návrhu na rozvod, péče o nezletilé děti, pokud tu takové jsou a shoda ohledně vypořádání majetku a úpravy bydlení po rozvodu manželství.

V případě nesporného rozvodu mohou manželé podat společný návrh na rozvod manželství nebo návrh na rozvod podá pouze jeden z manželů a druhý manžel se poté k tomuto návrhu připojí. Pokud pak soud dojde k závěru, že shodná tvrzení manželů jsou pravdivá a pokud jsou splněny další níže uvedené podmínky, soud manželství po krátkém jednání rozvede.

První podmínkou je, že manželství trvalo více než jeden rok a manželé spolu více než šest měsíců nežijí. Přičemž pojem „nežijí“ je v tomto případě dle obč. z. nutné chápat ve smyslu absence manželského či rodinného společenství, bez ohledu na to, zda manželé vedou rodinnou domácnost a s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

Druhá podmínka je relevantní v případě, kdy rozvádějící se manželé pečují o nezletilé děti. V případě, že ano, je nutné nejdříve rozhodnout, jak se budou rodiče v době před a po rozvodu manželství podílet na jejich péči.

V případě nesporného rozvodu rodiče zpravidla sepíší dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem, o které následně na návrh manželů rozhodne opatrovnický soud. V rámci této dohody rodiče stanoví, zda budou nadále jejich děti ve výlučné péči jednoho rodiče, ve střídavé péči či v jejich společné péči. Na základě zvoleného typu péče se pak rodiče v dohodě dále domluví například na rozsahu styku dítěte s druhým rodičem a na výši výživného. Opatrovnický soud poté v případě, že dohoda rodičů neodporuje zájmům nezletilých dětí, tuto dohodu schválí.

Třetí a poslední podmínkou je úprava majetkových poměrů, bydlení a případného výživného rozvedeného manžela pro dobu po rozvodu manželství. Za tímto účelem rozvádějící se manželé sepíší dohodu o vypořádání společného jmění manželů a práv společného bydlení, kterou je nutné přiložit k návrhu na nesporný rozvod manželství, přičemž dohoda musí obsahovat úředně ověřené podpisy obou manželů.

Pokud manželé splnili všechny výše uvedené podmínky a soud dojde k závěru, že shodná tvrzení manželů jsou pravdivá, manželství rozvede, aniž by zkoumal příčiny jeho rozvratu. Je tedy možné říct, že se jedná o příjemnější rozvodový scénář než v případě rozvodu sporného. Ten přichází na řadu, pokud se manželé nedokáží domluvit byť jen na jediné z uvedených otázek.

Rozvod sporný

Jak již bylo naznačeno výše, sporný rozvod dle § 755 obč. z. představuje poněkud složitější proces. Mezi manžely je sice nutné vyjasnit stejné otázky, jako v případě rozvodu nesporného, jelikož se však manželé nedokázali na podmínkách domluvit sami, zapojuje se do úpravy těchto podmínek soud, a to zpravidla v rámci tří samostatných řízení.

Nejprve soud rozhoduje o poměrech nezletilých dětí, což může představovat zdlouhavý proces, ve kterém soud autoritativně rozhoduje, kterému rodiči budou nezletilé děti svěřeny do péče a jaká bude výše vyživovací povinnosti. Je třeba si uvědomit, že ačkoliv je na straně soudů a spolupracujících institucí poměrně velká snaha o minimalizaci negativního působení na nezletilé děti, nejedná se o žádoucí situaci a kromě soudu by měli o zájem nezletilých dětí dbát především sami rodiče.

Jakmile soud rozhodně o výše uvedeném, následuje samotné řízení o rozvod manželství. Toto řízení bývá obvykle rychlejší než řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Na rozdíl od rozvodu nesporného, soud zjišťuje příčiny rozvratu manželství, což znamená, že před soudem je nutné vyjasnit, mimo jiné, také intimní či choulostivé okolnosti rozvodu manželství, což může být pro rozvádějící se manžele značně nepříjemné.

Takto zjištěné příčiny rozvratu manželství mohou mít také vliv na řízení o vypořádání společného jmění manželů, které může nastat poté, co soud manželství rozvede, jelikož společné jmění manželů zaniká ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Návrh na vypořádání společného jmění manželů pak může podat kterýkoliv z manželů. Je zde také možnost, že se manželé na vypořádání dohodnou mimosoudně.

Pro případ že se manželé nevypořádají soudně či mimosoudně, stanovuje obč. z. v § 741 zákonnou domněnku, která říká, že pokud není společné jmění manželů vypořádáno, do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu, či pokud v této lhůtě nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, jsou hmotné movité věci ve vlastnictví toho z bývalých manželů, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti užívá jako vlastník. Ostatní hmotné movité věci a nemovité věci jsou pak v podílovém spoluvlastnictví obou, přičemž podíly jsou stejné. Stejně tak i ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma rozvedeným manželům ve stejných podílech. Závěrem je třeba poznamenat, že rozvod manželství by měl být až tou poslední možností, jak vyřešit manželské problémy, obzvlášť v případech, kdy manželé pečují o nezletilé děti.

Pokud je však pro Vás rozvod manželství jediným možným východiskem, naše advokátní kancelář je připravena ulehčit Vám toto nelehké období zajištěním komplexního právního servisu.

Mgr. Lenka Minaříková

Přečtěte si také

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.

Exekuční návrh aneb Jak správně vymáhat svou pohledávku po skončení nalézacího řízení

Dostali jste se do situace, kdy dlužník ani po pravomocném rozhodnutí nehodlá splnit nebo se úmyslně vyhýbá splnění povinnosti uložené soudem? V takovém případě je možné na dlužníka podat exekuční návrh, na jehož základě bude zahájeno exekuční řízení. V tomto článku naleznete, jak správně podat exekuční návrh a co vše musí být jeho obsahem.

Rozdíl mezi zaměstnaneckou kartou a modrou kartou

Chcete si vyřídit povolení za účelem zaměstnání a nevíte, jaké přesně zvolit? Narazili jste na pojem „zaměstnanecká karta“ nebo „modrá karta“ a nejsou Vám jasné jejich rozdíly, výhody či nevýhody? Přehled jednotlivých rozdílů mezi zaměstnaneckou a modrou kartou se pokusím nastínit v tomto článku.

Jak správně podat přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení

Sdělil vám dlužník, že vám nemusí vracet peníze, které jste mu půjčili, protože je v osobním bankrotu neboli oddlužení? Jak v takovém případě správně uplatnit vaši pohledávku? Na tyto a jiné otázky najdete odpovědi v následujícím článku, který se věnuje tomu, jak správně podat přihlášku pohledávky a na co si dát pozor.