Příspěvek 5000 Kč pro seniory a jeho postižitelnost (1.12)

Zákonem č. 469/2020 Sb., o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020 a o změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rouškovném“) bylo všem osobám, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, přiznán jednorázový příspěvek ve výši 5 000 Kč

V souvislosti s tímto příspěvkem však vyvstala otázka, zda tento příspěvek bude moct být krácen ať již přímo, tj. výkonem rozhodnutí v rámci insolvenčního řízení, nebo nepřímo tím, že by v důsledku vyplacení tohoto jednorázového příspěvku došlo ke zkrácení jiné sociální dávky, či dokonce k zániku nároku na jinou sociální dávku.

Podmínky pro výplatu jednorázového příspěvku

Nárok na příspěvek dle ust. § 2 zákona o rouškovném má každá fyzická osoba, které byl přiznán důchod z důchodového pojištění na základě žádosti podané před 1. 12. 2020 ode dne, který spadá do období před 1. 12. 2020, pokud nárok na výplatu tohoto důchodu trval alespoň část měsíce listopadu 2020 a v tomto měsíci nárok na výplatu tohoto důchodu nezanikl.[1]

Stručně řečeno, vznikl-li osobě nárok na důchod z důchodového pojištění před 1. 12. 2020 a tento nárok nezanikl, měl by příspěvek dostat.

Postižitelnost příspěvku v exekučním nebo insolvenčním řízení

Co se týče postižitelnosti výkonem rozhodnutí nebo v rámci exekuce, zde hovoří zákon o rouškovném jasně, když v ust. § 4 odst. 2 stanoví, že příspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí. Osoby, které tedy pobírají důchod a je proti nim nařízena exekuce nebo výkon rozhodnutí, se tak nemusí obávat o to, že by svůj příspěvek nedostali.

Co se týče otázky, zda je tento příspěvek postižitelný i v rámci insolvenčního řízení, je nutno se podívat přímo do zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Insolvenční zákon“), a to přesněji na ust. § 207 odst. 1. Daný paragraf stanoví, že do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí.[2] Z toho vyplývá, že ani v insolvenčním řízení nemůže být tento jednorázový příspěvek postižen.

Závěrem

Jednorázový příspěvek ve výši 5 000 Kč tedy dle zákona o rouškovném nemůže být postižitelný – bez ohledu na to, zda se jedná o výkon rozhodnutí, exekuci či insolvenční řízení. Účel zákona o rouškovném, a to reakce na stále prudký růst životních nákladů důchodců a na aktuální nejistotu dalšího ekonomického a sociálního vývoje v reakci na pandemii COVID-19, tedy byl naplněn, i když se tomu tak na první pohled nezdá. Je však k zamyšlení, že tato dle mého názoru podstatná informace není v médiích či na internetu skloňována častěji, když by pomohla nemalé skupině osob, které pobírají důchod a obávají se, že by z důvodu výkonu rozhodnutí, exekuce či insolvence mohli o tento příspěvek přijít.

Mgr. Ondřej Mráček, advokátní koncipient


[1] Ust. § 2 zákona č. 469/2020 Sb., o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020 a o změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

[2] Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů

[1] Ust. § 2 zákona č. 469/2020 Sb., o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020 a o změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

[2] Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.