Pracovní úraz a jeho odškodnění – na co má poškozený zaměstnanec právo?

S nároky poškozeného, jenž byl účastníkem dopravní nehody, při které mu byla způsobena újma, jsme Vás již seznámili. Další oblastí, na kterou se i v rámci našeho projektu E-Bolestné zaměřujeme, jsou pracovní úrazy, kdy pomáháme našim klientům při vymáhání nároků, na jejichž odškodnění jim v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem vzniklo právo, a to v co nejvyšší možné míře.

Nyní bychom Vás tedy rádi stručně seznámili s tím, co je vlastně pracovní úraz a jaká práva plynou poškozenému zaměstnanci, neboť je jistě v zájmu každého zaměstnance vědět, kdy mu vzniká právo na odškodnění jím utrpěného pracovního úrazu a jaké druhy náhrad může po zaměstnavateli uplatňovat.

Není úraz jako úraz

Předně nutno uvést, že ne každý úraz, k němuž dojde na pracovišti a stane se při plnění pracovních povinností je úrazem pracovním. Aby mohl být úraz považován za úraz pracovní musí být splněno několik dalších podmínek. Zákoník práce ve svém ust. § 271k zakotvuje definici pracovního úrazu, a vymezuje tím tyto další podmínky, kdy za pracovní úraz je považováno poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním. Pokud tedy nepůsobí ona zevní příčina, např. že zaměstnanec omdlí v důsledku nízkého tlaku, aniž by nízký tlak způsobilo nepříznivé pracovní prostředí, pak se o pracovní úraz nejedená. Pracovním úrazem dále není ani úraz, k němuž došlo na cestě do zaměstnání nebo zpět.

Dále v případě, že zaměstnanci přihodí pracovní úraz mimo pracovní dobu, nelze bez dalšího uzavřít, že se o pracovní úraz nejedná, ale naopak je třeba posoudit, zda při vzniku pracovního úrazu neplnil zaměstnanec pracovní úkoly. Za pracovní úraz se tak např. považuje úraz, který se zaměstnanci stane na teambuildingové akci pořádané zaměstnavatelem nebo služební cestě, stejně jako úraz vzniklý v době obědové pauzy, avšak jen pokud k němu dojde na pracovišti. Vždy je třeba náležitě zjistit okolnosti vzniku pracovního úrazu.

Nutno uvést, že pokud si zaměstnavatel způsobil úraz sám zaviněným porušením pokynů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či v důsledku odpovědnosti, pak se zaměstnavatel zcela nebo zčásti zprostí své odpovědnosti.

Stal se pracovní úraz – a co dál?

Jestliže se zaměstnanci přihodil v zaměstnání úraz, případně pokud se stal úraz jeho kolegovi, pak je nezbytné jej bezodkladně ohlásit zaměstnavateli či nadřízenému pracovníkovi. Na pokyn svého zaměstnavatele je poškozený zaměstnanec povinen podrobit se testu na alkohol či jiných návykových látek.

Zaměstnavatel má povinnost evidovat všechny úrazy (s pracovní neschopností i bez ní, vč. těch smrtelných) v knize úrazů. Pokud je dočasná pracovní neschopnost zaměstnance v důsledku pracovního úrazu delší než tři dny či v případě jeho úmrtí je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu, a to nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení. Bez zbytečného odkladu je poté nahlásí zdravotní pojišťovně pracovníka a dalším úřadům, případně Policii ČR a inspektorátu práce. V opačném případě se zaměstnavatel dopouští přestupku a může mu být uložena  tučná pokuta.

Nároky na náhradu újmy na zdraví nebo majetku

Pokud pak zaměstnancem utrpěný úraz naplní všechny zákonné podmínky a je tak možné jej považovat za úraz pracovní, vzniká mu právo na náhradu škody a nemajetkové újmy, kterou je zaměstnavatel povinen nahradit.

Bolestné. Mezi dílčí nároky poškozeného zaměstnance bezesporu patří nárok na náhradu za vytrpěnou bolest, tzv. bolestné. Konkrétní výši bolestného stanoví ošetřující lékař či nejlépe znalec z oboru v rámci posudku o bolestném, v němž jsou zhodnocena jednotlivá poškození zdraví, způsobený stres, jakož i podstoupené operační zákroky či komplikace spojené s jejich léčbou. Hodnota jednoho bodu bolestného činí podle aktuálního nařízení vlády částku 250,- Kč.

Ztížení společenského uplatnění. V případě, že úraz zanechá na zdraví poškozeného trvalé následky, ať již fyzické či psychické, kdy pro svůj zdravotní stav v souvislosti s pracovním úrazem nemůžete vykonávat určité činnosti nebo jen se značným omezením, pak přichází v úvahu i odškodnění překážky lepší budoucnosti, tzv. ztížení společenského uplatnění. I zde může vystavit posudek s jeho hodnocením ošetřující lékař, nicméně důrazně doporučujeme se obrátit na odborníky, kteří s ohledem na svou odbornost lépe zhodnotí zdravotní stav poškozeného a stanoví skutečně odpovídající odškodnění. Stejně jako u bolestného činí jeden bod dle nařízení vlády částku 250,- Kč.

Náhrada za ztrátu na výdělku (po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení). Zákoník práce přiznává poškozenému zaměstnanci i nárok na náhradu za ztrátu na výdělku. V době pracovního úrazu je zaměstnanec finančně odkázán na dávky nemocenského pojištění, které tvoří jen část jeho původního příjmu. Po dobu pracovní neschopnosti, a za určitých podmínek i po jejím skončení, tak náleží poškozenému zaměstnanci kompenzace jeho ztraceného příjmu, kterou vyplácí zaměstnavatel. Náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný termín výplaty. Zaměstnavatelé tohoto často zneužívají a vyplácí náhradu jednorázově při skončení pracovní neschopnosti zaměstnance. V takovém případě však poškozenému zaměstnanci náleží zákonný úrok z prodlení. Také se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatelé ukončí výplatu náhrady za ztrátu na výdělku pouze k okamžiku, kdy měl pracovní poměr poškozeného zaměstnance skončit, i přes to, že dočasná pracovní neschopnost zaměstnance stále trvá, což je v přímém rozporu se zákoníkem práce.

Náhrada nákladů spojených s léčbou úrazu. Zákoník práce myslí i na náhradu nákladů, jež je poškozený zaměstnanec nucen v souvislosti s léčbou zranění utrpěných při pracovním úrazu vynaložit. Kromě nákladů na léky a cestovné za cesty k lékařům, má tak zaměstnavatel povinnost kompenzovat poškozenému zaměstnanci i náklady na zdravotní pomůcky, lázeňský poplatek či ošetřovné, pokud tyto souvisí s léčbou pracovního úrazu.  

Náhrada věcné škody. V neposlední řadě vzniká zaměstnanci právo na náhradu škody na majetku poškozeného zaměstnance, k jehož poškození došlo při pracovním úrazu (např. poškozené oblečení, brýle, mobilní telefon aj.). 

Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance

Pro případ smrtelného úrazu zaměstnance myslí zákoník práce i na jeho pozůstalé. V případě úmrtí zaměstnance náleží jeho nejbližším náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zaměstnance, přiměřených nákladů spojených s pohřbem, jakož i nákladů na výživu pozůstalých a také věcné škody. Kromě uvedeného náleží manželovi či partnerovi zemřelého, jeho dítěti a rodiči jednorázová náhrada nemajetkové újmy ve výši nejméně dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství.

Zaměstnavatel je ze zákona povinen být pro tyto případy pojištěn, kdy všechny zaměstnancem uplatněné a též prokázané nároky odškodní pojišťovna, u níž má zaměstnavatel sjednáno pojištění odpovědnosti.

Závěrem

Problematika pracovních úrazu a jejich odškodnění není vůbec jednoduchá a poškozený zaměstnanec se leckdy musí doslova rvát o svá práva. Častokráte se v praxi setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel zcela odmítá úraz zaměstnance na pracovišti řešit nebo jej bez dalšího zamítne bez toho, ani by zkoumal okolnosti jeho vzniku, či záměrně uvede v záznamu o pracovním úrazu nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje s úmyslem se zbavit zcela nebo zčásti své odpovědnosti, neboť je přesvědčen, že poškozený zaměstnanec se nebude vůči jeho postupu bránit. Ale právě v takové chvíli je třeba, aby zaměstnanec nebyl pasivní a domáhal so řádného prošetření úrazu a jeho odškodnění. Častokráte však ani sám zaměstnanec neví, jaká má práva a dostane se mu tak jen minimum toho, co mu skutečně náleží.

A právě pro všechny tyto (a samozřejmě i jiné) případy je tu náš projekt e-bolestné, jehož prostřednictvím se snažíme zajistit a vymoci poškozeným zaměstnancům odškodnění, které jim skutečně náleží.  

Stal se Vám pracovní úraz a vy si nevíte rady, jak dál? Odmítá Váš zaměstnavatel řešit Vaše nároky? Neváhejte se na nás obrátit! Postačí, když nám vyplníte formulář na našich stránkách www.ebolestne.cz. My se Vám nejpozději do dvou pracovních dnů ozveme a společně probereme, jak Vám můžeme pomoci!

Mgr. Adéla Krapfová
Autorem článku je

Mgr. Adéla Krapfová

Specializuje se na vymáhání náhrady škody a nemajetkové újmy.

Přečtěte si také

Schengenská víza

Tento článek poskytuje obecné informace týkající se schengenských víz. Nevyčerpává zdaleka podrobný popis či postup při jejich vyřizování, ale nabízí stručný a zjednodušený přehled týkající se jejich obecné charakteristiky, účelu, potřebných dokumentů, příloh a náležitostí se zaměřením na schengenská víza za účelem zaměstnání. V případě potřeby vyřízení schengenského víza se neváhejte na nás obrátit a my za Vás schengenská víza vyřídíme.

Oddlužení – vše, co o něm potřebujete vědět

V následujícím článku naleznete odpovědi na otázky:

  • Kdo může oddlužení využít?
  • Co musí návrh na povolení oddlužení obsahovat?
  • Jaký je postup po podání návrhu na povolení oddlužení?
  • Jak dlouho trvá oddlužení po jeho schválení?
  • Co dělat v případě, když v důsledku epidemie koronaviru nemáte na splátky?

Aktuální podmínky cestování do USA v době koronavirové

Pandemie Covid-19 výrazně omezila cestování po světě, zejména pak do Spojených států amerických, které i před pandemií měly přísně nastavená pravidla pro vstup do země.