Pracovní pohovory v době koronavirové

Přinášíme krátký právní rozbor k možnostem konání pracovních pohovorů za účinnosti aktuálních vládních nařízení.

I. Aktuálně platná opatření

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách eviduje 3 aktuálně platná opatření. Jedná se o

  • Usnesení Vlády ČR č. 1079 z 21. 10. 2020 zakazující maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách,
  • Usnesení Vlády ČR č. 1078 z 21. 10. 2020 zakazující volných pohyb osob a
  • Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR z 19. 10. 2020 zakazující volný pohyb bez ochranných prostředků dýchacích cest.

Mimořádné opatření MZ ČR upravuje pouze povinnost nosit roušky, která se na pracovní pohovory vztahuje – roušky se ve vnitřních prostorách staveb nosit musí, dále se jím ale není třeba zabývat. Vládní usnesení upravují možnostmi provozu zaměstnavatelů a omezením volného pohybu účastníků pohovoru.

II. Mohou zaměstnavatelé přijímat potenciální zaměstnance na pohovor?

Vláda usnesením č. 1079 až na výjimky zakázala prodej v maloobchodě, prodej a poskytování služeb v provozovnách a přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb. Účelem krizového opatření je omezit styk osob v tomto případě zákazníků a maloobchodníků, případně poskytovatelů služeb v provozovnách. Opatření nemá za cíl zakázat veškeré činnosti (zvláště administrativní) činnosti s podnikáním související.

Pohovor tudíž zákaz neporušuje.

III. Mohou se potenciální zaměstnanci pohovoru zúčastnit v rámci omezení volného pohybu?

Usnesení Vlády ČR č. 1078 zakazuje volný pohyb osob na území celé republiky s několika výjimkami, mezi něž patří i bod I. 1. „…s výjimkou cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti“. Vzhledem k tomu, že pracovní pohovor slouží ke vzniku pracovněprávního vztahu, a tedy k zajištění výdělečné činnosti kandidáta na pracovní místo, lze cestu k budoucímu zaměstnavateli zařadit pod jiné obdobné činnosti.

Cesta na pracovní pohovor je vyňata ze zákazu volného pohybu předepsaného vládními nařízeními.

IV. Závěr.

Pracovní pohovory jako takové neporušují opatření přijatá Vládou ČR a MZ ČR. Zaměstnavatelé a účastníci pohovoru však musí dodržovat povinnost ochrany dýchacích. Vhodné je také uposlechnout doporučení dle bodů IV. 1. a 2. usnesení č. 1978, tzn. provést co nejvíce možných úkonů na dálku a v případě osobního styku zachovávat dvoumetrové odstupy, ačkoli jejich porušení na rozdíl od zákazů není sankcionováno.

Mgr. Jaroslav Zeman, advokát

Jan Hrbek, právní praktikant

Jan Hrbek
Autorem článku je

Jan Hrbek

  • Občanské právo
  • Obchodní právo
  • Správní právo
Zajímám se o nové technologie, kybernetickou bezpečnost a gaming.

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.