Jak (na základě jakého právního důvodu) můžeme dědit?

V případě, že nějaká osoba (zůstavitel) zemře a my bychom po něm měli dědit majetek, je potřeba aby nám (jako potenciálním dědicům) svědčil alespoň jeden z trojice zákonem upravených dědických titulů. V tomto článku se dozvíte více.

Těmito tituly jsou:

  1. Dědická smlouva
  2. Závěť
  3. Zákonná posloupnost

Zmíněné dědické tituly jsou seřazeny dle právní síly od nejsilnějšího k nejslabšímu a dále se dočtete více ke každému z nich. Toto seřazení je důležité například proto, že pokud zůstavitel za svého života upraví dědické podíly v závěti ohledně celého svého jmění, nenastoupí již zákonná posloupnost.

1. Dědická smlouva

Dědická smlouva je specifickým (a nejsilnějším) dědickým titulem právě proto, že jde o dvoustranné právní jednání. Dědickou smlouvou uzavírá zůstavitel s druhou smluvní stranou a povolává ji za dědice, s čímž musí takto povolaný dědic souhlasit.

S tímto dědickým titulem se však pojí řada výhod a nevýhod:

  • Relativně vysoká míra jistoty, že dědic opravdu bude dědit je napadnuta tím, že zůstavitel není omezen v nakládání se svým majetkem a může ho úplatně či neúplatně převést na jiného.
  • Zákon u dědické smlouvy vyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu) a to jak pro její vznik, tak i změnu a zánik, což je oproti závěti, kterou můžete zdarma sepsat doma u krbu, zásadně nákladnější záležitost.
  • Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná a kdyby zůstavitel chtěl přeci jen pořídit o celé pozůstalosti, tuto čtvrtinu by musel upravit v závěti (třeba i pro dědice z dědické smlouvy).

Nutno podotknout, že kromě omezení v nakládání s jednou čtvrtinou pozůstalosti je tady další omezení v podobě dílu nepominutelného dědice. V závěti ani v dědické smlouvě není možné zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl nebo nebyl platně vyděděn. Toto však v článku upraveno není a dále se o institutech vydědění a nepominutelného dědice dočtete v § 1642 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.

2. Závěť

Na rozdíl od dědické smlouvy je závěť jednostranným právním jednáním a k jejímu vzniku/změně/zániku není třeba souhlas jiného. Na závěť nejsou (zásadně) kladeny nároky veřejné listiny a ideální je závěť napsat vlastní rukou, vlastnoručně ji podepsat a opatřit ji datem. Takto napsaná závěť je platná a nevyžaduje se k ní žádných svědků.

Zákon pamatuje i na výjimečné situace ohrožení života, neschopnost zůstavitele psát a podobné situace, kdy stanovuje zvláštní úlevy pro formu závěti. Tyto zvláštní situace by však vydaly na samostatný článek a dále se o nich nezmiňujeme.

K napsání závěti se vyžaduje plná svéprávnost (18 let). Osoba starší patnácti let může závěť rovněž pořídit, ale zákon pro tuto situaci vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

V závěti je možné určit i podmínku (rozvazovací nebo odkládací), ale v případě, že by byla podmínka nemožná, nepřihlíží se k ní. To stejné platí i pro invazivní podmínky osobního charakteru: „budeš dědit, pokud se oženíš s Marií XY“.

Závěť může zůstavitel zrušit v libovolném rozsahu odvoláním, nebo pořízením závěti nové (pro předejití komplikacím je nutno vždy pamatovat na formální požadavky závěti).

3. Zákonná posloupnost

Pokud zůstavitel uzavřel dědickou smlouvu, přihlíží se nejdříve k ní. Další nastupuje na řadu závěť. Pokud není ani smlouva ani závěť, nastupuje zákonná dědická posloupnost.

Zákon stanoví šest dědických tříd, které následují jedna po druhé, dokud se nenajde dědic.

První třída dědiců

(všichni rovným dílem)

Zůstavitelovy děti + Manžel/ka – nemůže dědit sama

Druhá třída dědiců

(všichni rovným dílem, ale manžel/ka vždy nejméně polovinu)

Manžel/ka + Rodiče + Osoby žijící ve společné domácnosti nejméně 1 rok před smrtí zůstavitele – nemůžou dědit samy

Třetí třída dědiců

(všichni rovným dílem)

Osoby ve spol. domácnosti + Sourozenci zůstavitele – pokud nedědí některý ze sourozenců, dědický podíl nabývají jeho děti (tzv. dědická reprezentace)

Čtvrtá třída dědiců

(všichni rovným dílem)

Prarodiče zůstavitele

Pátá třída dědiců

(prarodiče matky jedna polovina, prarodiče otce jedna polovina)

Prarodiče rodičů zůstavitele

Šestá třída dědiců

(všichni rovným dílem)

Děti dětí sourozenců zůstavitele a Děti prarodičů zůstavitele

Pokud nedědí ani nikdo v šesté třídě (například odmítli dědictví), jde o tzv. odúmrť a pozůstalost připadá státu, který nemá právo dědictví odmítnout. Možná se zarazíte nad tím, že státu takhle připadají miliónové dluhy, které budou muset daňoví poplatníci zaplatit ze svého, ale toho se bát nemusíte. Stát při odúmrti hradí dluhy jen do výše nabytého dědictví, takže tudy se peníze ze státního rozpočtu neztrácí.

Týkají se Vás informace z tohoto článku a nevíte si s něčím rady? Ozvěte se nám!

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.