Co Vás čeká při sporu s provozovatelem poštovních služeb

Při využívání poštovních služeb často dochází ke mezi jejich uživateli a provozovateli ke sporům, stejně tak jako v jiných oblastech společenských vztahů. Jak takovým sporům předcházet, případně je řešit? Na to Vám může odpovědět i tento článek.

Věděli jste, že když odesíláte zásilku, tak uzavíráte smlouvu s provozovatelem poštovních služeb, a to smlouvu komplexní, přestože jste ji třeba nikdy nečetli? Taková smlouva se řídí zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách (dále jen jako „ZoPS“), stejně významné jsou po práva a povinnosti stran i poštovní podmínky provozovatele poštovních služeb, tedy např. České pošty. Pokud přistoupíte k odeslání zásilky přes konkrétního provozovatele poštovních služeb, automaticky s jeho podmínkami souhlasíte.

Takové podmínky většinou kvůli zákonu (§ 6 ZoPS) obsahují mnoho ustanovení ohledně práv a povinností stran, jakož i dalších informací. Podmínky musí být v písemné podobě a provozovatelé poštovních služeb je standardně zveřejňují na svých webových stránkách. Je záhodno se s podmínkami seznámit, pročítat veškeré podmínky různých poskytovatelů však není reálné. I proto jsou podmínky pouze doplněním zákonných ustanovení. Jsou v nich informace o různých poskytovaných službách, o postupu provozovatele při nemožnosti dodání poštovní zásilky, v neposlední řadě pak i informace o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu poštovní smlouvy. Právě spory z „poštovních smluv“ jsou předmětem tohoto příspěvku.

Při využívání poštovních služeb často dochází ke mezi jejich uživateli a provozovateli ke sporům, stejně tak jako v jiných oblastech společenských vztahů. Jak takovým sporům předcházet, případně je řešit?

Prvním krokem, který může předejít vzniku sporu, či může jeho vyřešení značně pomoci, je využití služby umožňující sledování zásilky. Pokud tedy neposíláte dopis či pohled jen tak pro radost a pozdrav Vašich přátel nebo příbuzných, využijte služby jako doporučené psaní, doporučený balík a služby jim obdobné. Na základě obyčejného psaní totiž odesílateli nevzniká právo na odškodnění v případě ztráty zásilky, dokonce ani právo zahájit reklamační řízení.

V případě, že odesílatel zásilky zvolil službu, jejíž plnění je možné reklamovat, provozovatel poštovních služeb odpovídá odesílateli za škodu na zásilce v podobě ztráty, poškození nebo úbytku zásilky. Za účelem předcházení sporů nejen s provozovatelem, ale i s adresátem, doporučujeme využití služby tzv. dodejky. V případě této doplňkové služby provozovatel poskytne odesílateli písemné potvrzení prokazující dodání poštovní zásilky příjemci (či odmítnutí převzetí příjemcem).

Zde je na místě také připomenout, že odesílat cennosti prostřednictvím doporučených balíčků se nemusí vyplatit, neboť pokud provozovatel zásilku ztratí, není povinen vyplatit odesílateli její hodnotu, pokud tento nezvolil k přepravě správný způsob. Je tak běžné, že se odesílatelé domáhají náhrady za ztracené šperky či mince ztracené v doporučeném psaní, mohou se však domoci pouze paušální ceny takové zásilky určené podmínkami. Taková paušální hodnota bude mnohonásobně nižší než hodnota ztracené cennosti.

K reklamaci provedení poštovní služby je na místě přistoupit, pokud se zásilka ztratila, byla dodána pozdě, byla dodána poškozená či neúplná. Potíže nemusí způsobovat pouze ztráta či poškození cenného obsahu zásilky, ale ztráta nebo pozdní dodání písemnosti důležité pro vznik, změnu či zánik dalších právních skutečností (žaloba zasílaná soudu na konci promlčecí lhůty apod.). Je dobré mít na paměti, že spor s provozovatelem poštovních služeb se může značně protáhnout a z pošty se můžete dostat až k soudu.

Pokud Vaše reklamace nebyla úspěšná, můžete v případě České pošty požádat ještě o přezkoumání způsobu jejího vyřízení. Tento krok však pro případný úspěch ve fázi sporu před státními orgány není nutný a využít jej již nemusíte, takže není třeba ztrácet čas.

Ať už jste využili žádost o přezkoumání a tato také byla vyřízena ve Váš neprospěch, nebo jste žádost vůbec nepodali, čelíte neúspěšně vyřízené reklamaci. Vaše zásilka je stále poškozená, ztracená či dodaná pozdě. V takovém okamžiku většinu z nás napadne možnost zahájit soudní řízení. Takový krok by však byl chybou, byť ne fatální.

Proti nepříznivému vyřízení reklamace u provozovatele poštovních služeb se lze bránit návrhem na řízení o námitce proti vyřízení reklamace k Českému telekomunikačnímu úřadu. Byť je spor mezi odesílatelem zásilky a provozovatelem poštovních služeb ryze soukromoprávní záležitost, které standardně řeší soudy, je toto jeden z případů, kdy zákonodárce soudu odňal pravomoc a předal ji úřadu (aby tak soudům odlehčil). Výhodou je, že úřad pracuje obecně rychleji než soudy.

Při předložení věci ČTÚ je třeba pohlídat si lhůtu, během které můžete svá práva u tohoto úřadu uplatňovat. Konkrétně má navrhovatel 1 měsíc ode dne doručení neúspěšného vyřízení reklamace, nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (přičemž provozovatel má na vyřízení samotné reklamace 30 dní, pokud není dohodnuto jinak). Po uplynutí lhůty zaniká právo k podání námitky, tedy návrhu na zahájení řízení u ČTÚ.

Pokud jste již omylem podali ve věci návrh k civilnímu soudu, není vše ztraceno. Řízení o takové žalobě soud zastaví a věc postoupí právě ČTÚ. Přesto ale zůstává zachována lhůta a stále tak trvá možnost se domoci svého práva.

Při řízení před ČTÚ je s provozovatelem poštovních služeb možno uzavřít smír. Pokud k tomu nedošlo, úřad rozhodne o tom, zda byla či nebyla reklamace vyřízena řádně. Během řízení je však třeba výslovně navrhnout, aby úřad rozhodl také o právech stěžovatele. Pokud tak navrženo nebylo, úřad pouze zkonstatuje soulad postupu s právem, či jeho porušení. Úřad má na rozhodnutí ve věci 90 dní, přičemž lhůta může být ve složitých případech prodloužena. I tak se stěžovatel dočká rozhodnutí rychleji, než by tomu bylo u soudu.

Pokud Vaší věci nepomohl ani ČTÚ, je dalším krokem podání tzv. rozkladu (v rámci tohoto řízení nelze podávat odvolání), a to stále u ČTÚ. Na podání rozkladu má stěžovatel 15 dní ode dne doručení rozhodnutí o námitkách. Pokud rozklad nepodáte, nedá se již dále domáhat jiného rozhodnutí ve prospěch a věc tím končí.

Stěžovatel, který podal rozklad, jenž nebyl vyřízen kladně, do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí o rozkladu, může podat žalobu k civilnímu soudu. Tato je nazývána jako žaloba podle části V. občanského soudního řádu. Na straně žalovaného nebude vystupovat provozovatel poštovních služeb, ale ČTÚ, který mohl svým postupem neoprávněně zasáhnout do Vašich práv. Při podávání žaloby může opět dojít k omylu, tentokrát, že by snad měla být žaloba podána ve správním soudnictví (když následuje po rozhodnutí úřadu). Opak je pravdou. Ve věci sice rozhodoval úřad, ale rozhodoval o subjektivních soukromých právech stěžovatele (a tedy ve věci, které by, nebýt vynětí z pravomoci, rozhodoval civilní soud).

I proti rozhodnutí civilního soudu dle části V. občanského soudního řádu je možno v případě neúspěchu brojit, a to odvoláním k soudu krajskému. Lhůta je tentokrát obecná patnáctidenní ode dne doručení rozhodnutí o žalobě.

Z výše uvedeného vyplývá, že osoba nespokojená s konkrétní službou provozovatele poštovních služeb, má reálné možnosti, jak se domáhat svého práva i přes neúspěšnou reklamaci. Je však nutno upozornit, že využití všech možností může být značně zdlouhavé a v případě neúspěchu také nákladné.

Doporučujeme se s provozovatelem poštovních služeb primárně dohodnout na smírném řešení. Pokud se to nepodaří, jsme připraveni hájit Vaše zájmy před úřady i soudy. Na závěr důrazně doporučujeme schovávat si podací lístky a doklady o platbách. Bez důkazů je totiž velmi těžké domoci se svého práva, ne-li v některých případech nemožné.

Mgr. Jan Vytřísal
Autorem článku je

Mgr. Jan Vytřísal

Specializuje se na spornou občanskoprávní a obchodněprávní agendu

Přečtěte si také

Schengenská víza

Tento článek poskytuje obecné informace týkající se schengenských víz. Nevyčerpává zdaleka podrobný popis či postup při jejich vyřizování, ale nabízí stručný a zjednodušený přehled týkající se jejich obecné charakteristiky, účelu, potřebných dokumentů, příloh a náležitostí se zaměřením na schengenská víza za účelem zaměstnání. V případě potřeby vyřízení schengenského víza se neváhejte na nás obrátit a my za Vás schengenská víza vyřídíme.

Pracovní úraz a jeho odškodnění – na co má poškozený zaměstnanec právo?

S nároky poškozeného, jenž byl účastníkem dopravní nehody, při které mu byla způsobena újma, jsme Vás již seznámili. Další oblastí, na kterou se i v rámci našeho projektu E-Bolestné zaměřujeme, jsou pracovní úrazy, kdy pomáháme našim klientům při vymáhání nároků, na jejichž odškodnění jim v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem vzniklo právo, a to v co nejvyšší možné míře.

Nyní bychom Vás tedy rádi stručně seznámili s tím, co je vlastně pracovní úraz a jaká práva plynou poškozenému zaměstnanci, neboť je jistě v zájmu každého zaměstnance vědět, kdy mu vzniká právo na odškodnění jím utrpěného pracovního úrazu a jaké druhy náhrad může po zaměstnavateli uplatňovat.

Oddlužení – vše, co o něm potřebujete vědět

V následujícím článku naleznete odpovědi na otázky:

  • Kdo může oddlužení využít?
  • Co musí návrh na povolení oddlužení obsahovat?
  • Jaký je postup po podání návrhu na povolení oddlužení?
  • Jak dlouho trvá oddlužení po jeho schválení?
  • Co dělat v případě, když v důsledku epidemie koronaviru nemáte na splátky?