Co je to syndrom zavrženého rodiče?

Ačkoliv by se mohlo zdát, že boj rozvádějících se manželů končí zpravidla právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, reálně tomu tak být nemusí. V mnoha případech toto soupeření pokračuje zejména v souvislosti s porozvodovou péčí o nezletilé děti. Právě v takových situacích se objevuje riziko vzniku syndromu zavrženého rodiče.

Jedná se o syndrom, který byl popsán již v 80. letech 20. století americkým dětským psychiatrem Richardem A. Gardnerem. Definoval jej tehdy jako poruchu, projevující se soustavným a nedůvodným odmítáním až nenávistí jednoho z rodičů, zejména v době po rozvodu manželství.

Za hlavní příčinu vzniku tohoto syndromu považuje Gardner především vliv pečujícího rodiče, který druhého rodiče před dítětem pravidelně pomlouvá a očerňuje, čímž nezletilé dítě výrazně manipuluje. Taková manipulace pak může postupně vést až k úplnému ochladnutí citů dítěte vůči druhému rodiči, s čímž mohou souviset jeho budoucí psychosociální či emocionální problémy.

Co na to právní řád?

V českém právním řádu tento pojem doposud nijak nefiguruje. Jednání, které syndrom vyvolává však odporuje řadě zásad, které jsou v českém právním řádu zakotveny. Konkrétně se jedná o zásady specifikované v ustanoveních § 875 až 889 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V případě dlouhodobého a závažného negativního působení manipulace dítěte rodičem je možné takové chování dokonce považovat za trestný čin ohrožování výchovy dítěte či týrání svěřené osoby.

Na základě uvedeného je tedy nepochybné, že výše popsaná manipulace nezletilým dítětem je v rozporu s právním řádem a se zájmy nezletilého dítěte obecně.

Jak se bránit?

Samotnou manipulaci je v mnoha případech velmi obtížné odhalit, a ještě složitější prokázat. Obrana proto není jednoduchá. Je také náročné odhalit, zda k odmítání druhého rodiče dochází z důvodu manipulace pečujícího rodiče či ze zcela jiného důvodu, spočívajícího například v samotném chování druhého rodiče. Častým problémem je také následné chování druhého rodiče, který velmi často nezvládne nastalou situaci a s pečujícím rodičem vyvolá vlastní konflikt, čímž však ve skutečnosti pouze odpoutá pozornost od skutečného problému.

Manipulace dítěte může být odhalena znaleckým posudkem. Dalšími možnostmi jsou také návštěvy rodinné terapie či asistovaný styk, kdy odborník sleduje chování rodičů a dítěte v rámci pravidelných a delších časových úseků. Je však nutné počítat s tím, že odhalit takovýto druh manipulace je náročné i pro zkušené odborníky.

Kromě uvedeného mohou v neposlední řadě druhému rodiči pomoci také svědecké výpovědi nestranných osob či samotný výslech dětí před soudem, ke kterému by však mělo být přistupováno spíše jako k poslední možnosti.

Mgr. Adéla Krapfová
Autorem článku je

Mgr. Adéla Krapfová

Specializuje se na vymáhání náhrady škody a nemajetkové újmy.

Přečtěte si také

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.

Exekuční návrh aneb Jak správně vymáhat svou pohledávku po skončení nalézacího řízení

Dostali jste se do situace, kdy dlužník ani po pravomocném rozhodnutí nehodlá splnit nebo se úmyslně vyhýbá splnění povinnosti uložené soudem? V takovém případě je možné na dlužníka podat exekuční návrh, na jehož základě bude zahájeno exekuční řízení. V tomto článku naleznete, jak správně podat exekuční návrh a co vše musí být jeho obsahem.

Rozdíl mezi zaměstnaneckou kartou a modrou kartou

Chcete si vyřídit povolení za účelem zaměstnání a nevíte, jaké přesně zvolit? Narazili jste na pojem „zaměstnanecká karta“ nebo „modrá karta“ a nejsou Vám jasné jejich rozdíly, výhody či nevýhody? Přehled jednotlivých rozdílů mezi zaměstnaneckou a modrou kartou se pokusím nastínit v tomto článku.

Jak správně podat přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení

Sdělil vám dlužník, že vám nemusí vracet peníze, které jste mu půjčili, protože je v osobním bankrotu neboli oddlužení? Jak v takovém případě správně uplatnit vaši pohledávku? Na tyto a jiné otázky najdete odpovědi v následujícím článku, který se věnuje tomu, jak správně podat přihlášku pohledávky a na co si dát pozor.