Co je to syndrom zavrženého rodiče?

Ačkoliv by se mohlo zdát, že boj rozvádějících se manželů končí zpravidla právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, reálně tomu tak být nemusí. V mnoha případech toto soupeření pokračuje zejména v souvislosti s porozvodovou péčí o nezletilé děti. Právě v takových situacích se objevuje riziko vzniku syndromu zavrženého rodiče.

Jedná se o syndrom, který byl popsán již v 80. letech 20. století americkým dětským psychiatrem Richardem A. Gardnerem. Definoval jej tehdy jako poruchu, projevující se soustavným a nedůvodným odmítáním až nenávistí jednoho z rodičů, zejména v době po rozvodu manželství.

Za hlavní příčinu vzniku tohoto syndromu považuje Gardner především vliv pečujícího rodiče, který druhého rodiče před dítětem pravidelně pomlouvá a očerňuje, čímž nezletilé dítě výrazně manipuluje. Taková manipulace pak může postupně vést až k úplnému ochladnutí citů dítěte vůči druhému rodiči, s čímž mohou souviset jeho budoucí psychosociální či emocionální problémy.

Co na to právní řád?

V českém právním řádu tento pojem doposud nijak nefiguruje. Jednání, které syndrom vyvolává však odporuje řadě zásad, které jsou v českém právním řádu zakotveny. Konkrétně se jedná o zásady specifikované v ustanoveních § 875 až 889 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V případě dlouhodobého a závažného negativního působení manipulace dítěte rodičem je možné takové chování dokonce považovat za trestný čin ohrožování výchovy dítěte či týrání svěřené osoby.

Na základě uvedeného je tedy nepochybné, že výše popsaná manipulace nezletilým dítětem je v rozporu s právním řádem a se zájmy nezletilého dítěte obecně.

Jak se bránit?

Samotnou manipulaci je v mnoha případech velmi obtížné odhalit, a ještě složitější prokázat. Obrana proto není jednoduchá. Je také náročné odhalit, zda k odmítání druhého rodiče dochází z důvodu manipulace pečujícího rodiče či ze zcela jiného důvodu, spočívajícího například v samotném chování druhého rodiče. Častým problémem je také následné chování druhého rodiče, který velmi často nezvládne nastalou situaci a s pečujícím rodičem vyvolá vlastní konflikt, čímž však ve skutečnosti pouze odpoutá pozornost od skutečného problému.

Manipulace dítěte může být odhalena znaleckým posudkem. Dalšími možnostmi jsou také návštěvy rodinné terapie či asistovaný styk, kdy odborník sleduje chování rodičů a dítěte v rámci pravidelných a delších časových úseků. Je však nutné počítat s tím, že odhalit takovýto druh manipulace je náročné i pro zkušené odborníky.

Kromě uvedeného mohou v neposlední řadě druhému rodiči pomoci také svědecké výpovědi nestranných osob či samotný výslech dětí před soudem, ke kterému by však mělo být přistupováno spíše jako k poslední možnosti.

Přečtěte si také

Vliv vazby na pracovní poměr, aneb jak se s touto překážkou v práci vypořádat

Běžně mohou nastat případy, kdy je vzat do vazby člověk, který je zaměstnaný. Otázky tak mohou vyvstat v souvislosti s právním vypořádáním této nastalé situace. Jaké má možnosti zaměstnavatel? A jaké má naopak povinnosti zaměstnanec? Na tyto otázky se Vám pokusíme stručně odpovědět v tomto článku.

Chráněný účet jako nový institut na ochranu dlužníků

Cílem tohoto článku je seznámit veřejnost s novým institutem tzv. „chráněného účtu“, který má pomoct dlužníkům (povinným) v exekucích, a to k ochraně jejich nezabavitelného minima, na které má každý dlužník ze zákona nárok.

Jaké největší změny přináší nový stavební zákon?

Ke konci července 2021 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který ve sbírce zákonů můžeme najít pod číslem 283/2021. Zákon nabývá na účinnosti postupně, protože bude docházet k velkým systémovým změnám, například ke vzniku nových úřadů. Zákon bude účinný až 1. července 2023, nicméně některé pasáže jsou účinné již nyní. A k jakým největším změnám tedy s novým stavebním zákonem dojde?

Lze považovat nenastoupení do práce po skončení rodičovské dovolené za jeden z důvodů pro rozvázání pracovního poměru?

V životě nastávají situace, kdy zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že je těhotná. Tyto situace pak mají dopad na sjednaný pracovněprávní vztah, neb do něj zasahují, (pozn. zaměstnavatel ve smyslu ust. § 316 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění, obecně nesmí tuto informaci od zaměstnankyně nikterak vyžadovat). Jaká práva a povinnosti mají tyto smluvní strany pracovněprávního vztahu ve vztahu mateřské/rodičovské dovolené? Je zaměstnankyně povinna nastoupit do práce po třech letech trvání rodičovské dovolené? A co když chce tato zaměstnankyně nastoupit do práce naopak dříve? Na tyto otázky se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.